Městské divadlo v Moravské Ostravě s pouze německým souborem pěstovalo činohru a operetu, v letech 1910-1914 a v sezonách 1918-1919 a 1943-1944 operu, v letech 1942-1944 udržovalo také baletní soubor. Statut městského divadla mělo v letech 1907-1919 a znovu za okupace v letech 1939-1944.
Užívané názvy:
Stadttheater Mährisch Ostrau 1907-1919, 1941-1944
Deutsches Theater Mährisch Ostrau 1939-1941
V Ostravě bylo pod názvem Städtisches Theater in Mährisch Ostrau otevřeno městské divadlo. K slavnostnímu zahájení první sezony byla v režii Wilhelma Poppa nastudována hra Friedricha Schillera Wilhelm Tell. Nová budova byla postavena podle návrhu architekta Alexandra Grafa v letech 1905-1907na Antonyho náměstí (dnes Divadlo Antonína Dvořáka). Bylo zřízeno pouze s německy hrajícím souborem (Moravská Ostrava měla tehdy německé zastupitelstvo), uvádělo činohru a operetu, v některých obdobích i operu. Existovalo v letech 1907-1919 a 1940-1944. Prvním ředitelem se stal rakouský herec a režisér Wilhelm Popp (v letech 1907-1914 a 1917-1919).
Olomouc: Univerzita Palackého, 2018.
Německé provedení Smetanovy Prodané nevěsty (Die verkaufte Braut) v národnostně rozděleném městě a v rozjitřených časech před vypuknutím první světové války se stalo na Ostravsku významnou kulturní událostí. Operu nastudoval v městském divadle (Stadttheater) dirigent Anton Aich, inscenaci režíroval a výpravu navrhl Julius Feldmann, choreografem byl Emmerich Exner. V hlavních rolích zpívali Anna Staneková (Marie), Erich Zeisl (Hansl), Rudolf Spiegel (Wenzel) a Oskar Laßner (Kezal). Její nasazení na repertoár mělo velký ohlas, hlediště městského divadla nepochybně z velké části zaplňovalo také české publikum. Dočkala se jedenácti představení včetně tří odpoledních.
Nebylo to ovšem první německé provedení Prodané nevěsty v Moravské Ostravě. Už v květnu 1898 ji rovněž pod názvem Die verkaufte Braut uvedla kočující společnost Bertholda Wolfa v divadelním sále Německého domu (Deutsches Haus).
Jiří Štefanides
Ostrauer Theater-, Kunst- und Musikblätter, 1913/14, č. 7, s. 123-124.
Bylo to Wedekindovo třetí dílo, k jehož nasazení na repertoár se odhodlalo ostravské městské divadlo (Stadttheater) – po Frühlings Erwachsen (1911) a Erdgeistovi (1913). Jeho uvedení provázely potíže s cenzurou. Představení bylo dvakrát odsunuto s tím, že zájemci si museli objednat a předložit vstupenky na jméno. Nakonec se odbylo 19. 1. 1914 ve 20.30 hodin, a dokonce mimo městské divadlo: ve skromnějším divadelním sále Německého domu (Deutsches Haus). Inscenaci režíroval ředitel městského divadla Wilhelm Popp a v hlavních rolích vystoupili Vera Peterová (Lulu), Alfred Mahr (Alwa), Mary von Effnerová (Gräfin von Geschwitz) a Franz Schneider (Schigolch). Poměrně liberální a divadelně vzdělaný kritik Siegmund Reis (cenzuru pokládal za zbytečnou) dva měsíce předtím přivítal Wedekindova Erdgeista, tentokrát ale nebyl spokojen s textem a ani s jeho provedením v Německém domě. V případě Die Büchse der Pandora zůstalo u jediného představení. Ovšem i prezentace Erdgeista, rovněž tragédie, byla nečetná a opatrná: hrál se dvakrát (30. 11. a 28. 12. 1913), a vždy pouze dopoledne. K Wedekindově dramatice se Poppova činohra vrátila ještě jednou uvedením dramatu Der Kammersänger (1918).
Jiří Štefanides
Ostrauer Theater-, Kunst- und Musikblätter. 1913/14, č. 20, s. 313-314.
K tomuto dni skončila představením operety Leo Falla Die Rose von Stambul činnost německy hrajícího městského divadla v Moravské Ostravě. Soubor se vrátil do spolkového Deutsches Haus, v jehož sále pak vystupoval do roku 1939. Městské divadlo bylo předáno do českých rukou a sezonou 1919/1920 zde zahájilo činnost Národní divadlo moravskoslezské.
Jiří Štefanides
Olomouc: Univerzita Palackého, 2018.
Při rozsáhlém náletu amerického letectva na Ostravu byla těžce poškozena budova městského divadla a budova Dělnického divadla na Přívozské ulici, menší škody utrpěl i Národní dům, v němž tehdy sídlilo České divadlo moravskoostravské. Städtisches Theater předčasně ukončilo letní sezonu 1944. Po zákazu divadelní činnosti v protektorátu od 1. 9. 1944 se německy hrající soubor do městského divadla v Ostravě už nikdy nevrátil.
Jiří Štefanides
Olomouc: Univerzita Palackého, 2014.
Pod názvem Národní divadlo moravskoslezské zahájilo činnost městské divadlo v Ostravě, poprvé s českým, nikoliv německy hrajícím souborem. K prvnímu slavnostnímu představení byla zvolena Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, kterou nastudoval kapelník Emanuel Bastl s režisérem Karlem Küglerem a choreografem Achille Viscusim. Nové divadlo pěstovalo činohru, operu, operetu a balet. Prvním ředitelem byl činoherní režisér Václav Jiřikovský (do roku 1923).
Jiří Štefanides