Město Troppau (Opava) pronajímalo divadelní sál, resp. budovu divadelnímu řediteli na základě výběrového řízení. Ředitel musel zpravidla na vlastní náklady pěstovat operu a činoherní žánry. Městské divadlo bylo založeno v období 1745-1750 a hrálo německy nepřetržitě do konce sezony 1943/1944. Během své existence užívalo tyto názvy:
Stadttheater 1790–1804
Städtisches Theater 1805, 1828
Schauspielhause 1808-1810
Städtisches Schauspielhause 1812, 1816, 1817, 1832, 1835
Troppauer städtisches Theater 1820, 1821
Theater in Troppau 1834, 1839, 1840, 1846, 1849-1853
Königliches städtisches Theater 1842-1847
Stadttheater in Troppau 1853-1944
Zjištěné divadelní sály (budovy):
Divadlo u městské věže, tzv. Schmetterhaus (1745)1750-1804
Městské divadlo 1805-1944
V prvním poschodí tzv. Schmetterhausu na Horním náměstí bylo zřízeno první divadlo financované městem, zvané U městské věže. Jednalo se o větší místnost s jevištěm a skromným vybavením, kde hrály, nejčastěji německy, kočovné herecké společnosti. Počátek je datován do období 1745-1750 a je zmíněn v dobovém tisku z roku 1901, přesnější určení není bohužel známo.
Sylva Pracná
Troppauer Zeitung, 25. 12. 1901, s. 3.
Představením hry Karl der Kühne byla otevřena nová budova městského divadla. Nové divadlo postavené v klasicistní podobě stálo bez vnitřního vybavení téměř 37 000 zlatých. Vnitřní výzdobu provedl divadelní malíř a dekoratér italského původu Lorenzo Sacchetti. Hlediště mělo půdorys podkovy na kruhovém základu. V přízemí bylo umístěno šest lóží a další dvě pořadí měla vždy po dvaceti lóžích. Ředitelem městského divadla byl v té době Karl Flebbe. Jedná se o budovu dnešního Slezského divadla v Opavě.
Sylva Pracná
Troppauer Zeitung, 25. 12. 1901, s. 3.
Ve dnech 19. 10. 1820 − 15. 12. 1820 uvedlo divadlo v průběhu kongresu v 51 večerech 78 titulů. Byl prezentován především zábavný repertoár (45 veseloher, jedenáct činoher, sedm frašek, čtyři opery, jedno melodrama a deset představení jiných žánrů). Pro zvýšení umělecké úrovně byli na přání císaře přizváni vídenští umělci Ignaz Schuster, Karl Friedrich Krüger a členové brémského divadla manželé Gustav a Magdalena Karschinovi. Zároveň byla sestavena zvláštní komise odpovídající za provedení nutných oprav a výzdobu divadla. Vzhledem k vyhlášení šestnáctidenního smutku za princeznu Marii Annu byla kongresová představení předčasně ukončena.
Sylva Pracná
Fond Sbírka dokumentárního materiálu. Sign. SDM, 1628-1998, skupina I. Plakáty městského divadla v Opavě 1790–1944, inv. č. I/929: Drobný dobový tisk Troppauer Theater-Almanach, vydaný u příležitosti oslav v rámci kongresu Svaté aliance, obsahuje program divadla. 1820.
Po zásadní přestavbě byla znovu otevřena budova městského divadla v Opavě představením Wendtovy hry Weihespiel a Grillparzerovým dramatem Der Traum ein Leben. Přestavba byla realizována podle projektu Eduarda Labitzkého, který navrhl novorenesanční budovu s prostorově vyváženým poměrem hlediště, foyeru v prvním patře a bufetu ve druhém. Hlediště mělo pojmout až 800 osob a jeho strop byl zdoben osmi alegorickými výjevy od opavského malíře Rudolfa Templera.
Sylva Pracná
V noci ze 14. na 15. 6. 1909 vznikl ve zdejším divadle vinou řemeslníků požár, při němž byla zničena část hlediště. Adaptace divadla po požáru byla realizována podle návrhu architekta Ferdinanda Fellnera. Jednalo se především o snížení a zešikmení stropu, byly odstraněny lóže v centrální části, které nahradily balkony. Dále bylo orchestřiště rozšířeno a posunuto pod jeviště. Strop nad hledištěm byl zhotoven z železobetonové konstrukce. Divadlo bylo znovu otevřeno 2. 10. 1909.
Sylva Pracná
Divadelní sekce Nové generace dojednala pronájem divadla a uspořádala, ještě před přijetím českých požadavků v německy většinové Opavě, dvě nedělní představení Smetanovy opery Prodaná nevěsta, kterou zde uvedla divadelní společnost Antoše J. Frýdy, vedená ředitelem Antonínem Drašarem. Pod taktovkou dirigenta Emanuela Bastla a v režii Josefa Peršla vystoupila v odpoledním představení v roli Mařenky Anna Šikolová-Krátká, večer Babuška Dostálová, v roli Jeníka Leon Geitler, Kecala zpíval Josef Peršl a Vaška Josef Frič. Frýdova společnost přijela z Moravské Ostravy, kde měla v pronájmu poslední sezonu 1918/1919 v Národním domě.
Sylva Pracná
Opava: Divadelní jednota, 1927, s. 23.
Sezona 1943/1944 byla ukončena operetou Carla Zellera Der Vogelhändler (Ptáčník). Představení na rozloučenou bylo věnováno hlavním představitelům Ice von Kniepové a Guidu Faidigovi. Na základě nařízení o uzavření všech divadel v Protektorátu Čechy a Morava ke dni 1. 9. 1944 nebyla další divadelní sezona zahájena a po válce již činnost německojazyčného divadla nebyla obnovena. Po téměř dvě stě letech soustavné činnosti se tak definitivně uzavřela historie opavského německojazyčného městského divadla, které bylo po celou tuto dobu nedílnou a významnou součástí nejen kultury města, ale i zdejšího regionu.
Sylva Pracná
30. 6. 1944, č. 178, nestr.