Ve Znojmě fungovaly dvě církevní školy a právě k nim se vážou první písemné zprávy z poloviny 16. století o školských divadelních produkcích. Nejstarší záznam o uspořádání divadelního představení ve Znojmě pochází z 18. února 1548, následující řada dalších takových dokladů pak svědčí o soustavné divadelní činnosti v té době. V premonstrátském klášteře v Louce působila škola triviální, jejíž žáci rovněž hráli divadlo.
Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.
Znojmo, jako významná spojnice nejen mezi Vídní a Prahou, byla bezesporu jednou ze zastávek kočujících divadelních společností. Zatím první doloženou takovouto společností je skupina okolo profesionálního marionetáře Ferdinanda Antonia Kase, která kromě loutkového divadla, provozovala i divadlo s živými herci. Přítomnost této společnosti ve Znojmě o masopustu roku 1722 je nejstarším doloženým profesionálním divadlem zde. Od 40. let 18. století můžeme už vcelku pravidelně sledovat skupiny kočovných komediantů, kteří se ve městě Znojmě zastavovali. Produkce těchto skupin se pravděpodobně odehrávaly pod širým nebem nebo v některém ze znojemských hostinců. Nejstarší doložené divadelní produkce ve Znojmě se však vážou ke školskému divadlu premonstrátů. V tomto případě ale nešlo o profesionálně provozované divadlo.
Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.
Za největší divadelní událost barokního Znojma považujeme provedení gratulační opery dvorního skladatele Antonia Caladry La Concordia de´Pianeti. Ta byla 19. listopadu 1723 uvedena na počest Karla VI. a jeho manželky Alžběty Kristiny, kteří projížděli Znojmem při návratu z pražské korunovace. Patří tedy do oblasti dvorského divadla. Představení, uskutečněné na Horním náměstí, bylo inscenováno na dvou bohatě zdobených triumfálních vozech, speciálně k tomuto účelu vytvořených. Představení se účastnilo na 114 hudebníků a zpěváků.
Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.