V prostorách bývalého Radiobaru (dnes Muzeum umění) v Denisově ulici zahájilo komponovanou montáží Vítěz nad smrtí pravidelný provoz Divadlo hudby. Založeno bylo jako odnož pražského Divadla hudby, z něhož v prvních letech přebíralo většinu pořadů, zřizovatelem se stalo Okresní kulturní středisko. Zásluhou zakladatele a prvního ředitele Rudolfa Pogody si brzy vytvořilo vlastní dramaturgii zaměřenou na komorní divadelní představení (například cyklus Komorní hry Divadla Oldřicha Stibora), vlastní produkci (komponované pořady souboru Štafeta), školní vzdělávací pořady, výstavy, reprodukovanou hudbu, poslechové pořady (ve spolupráci s Jazz klubem Univerzity Palackého), besedy i filmové projekce. V období normalizace se stalo Divadlo hudby, díky vedení Pavla Konečného (po nuceném odchodu Rudolfa Pogody v roce 1974), alternativním divadelním prostorem pro studiové a amatérské aktivity (hostování amatérských souborů Vizita a Pardón, představení Studia Forum Divadla Oldřicha Stibora, pantomim Boleslava Polívky aj.). Po roce 1989 se Divadlo hudby stalo součástí Muzea umění Olomouc, jeho divadelní program tvoří zejména alternativní loutková představení, komorní inscenace i amatérské produkce.
Tatjana Lazorčáková
Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. Olomouc, 2002.
Premiérou hry Pavla Landovského Hodinový hoteliér v režii Františka Řeháka pokračoval v Divadle hudby cyklus Komorní hry Divadla Oldřicha Stibora (zahájen byl inscenací absurdní hry Ladislava Smočka Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, prem. 24. 3. 1970). V hlavních rolích komorního příběhu se představila Miluše Hradská (Zuzi), Rudolf Máhrla (Fána), Otakar Pavlis (Hanzl) a Miroslav Rataj (Ríša). Inscenace byla s odstupem dvaceti let uvedena v obnovené premiéře (18. 4. 1990), opět v režii Františka Řeháka, tentokrát ale v Moravském divadle v prostoru jeviště za železnou oponou, v němž byli herci i diváci, a v téměř totožném obsazení – Rudolf Máhrla, Otakar Pavlis, Miroslav Rataj, Monika Horáková.
Tatjana Lazorčáková
Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. Olomouc, 2002.