Úmrtí režiséra, který působil více jak třicet let v oblastních divadlech na Moravě a ve Slezsku - v Českém Těšíně, Ostravě, Šumperku a Uherském Hradišti, hostoval v divadlech v Olomouci, Opavě nebo Brně (také v Hradci Králové, Pardubicích a v Praze). Narodil se 19. 4. 1928 ve Veselí nad Moravou, po studiu v selesiánském ústavu působil jako vychovatel v selesiánském domově v Brně. Po zásahu StB proti duchovním řádům v roce 1950 prošel internací, vojenskou službou u PTP praporu a hornickou profesí na velkodole Dukla v Dolní Suché. V letech 1955-1959 vystudoval divadelní režii na DAMU, kde působil ve studentském souboru Umění mladých (společně se spolužáky Janem Kačerem a Evženem Němcem), první režijní zkušenosti získal v Divadle Na zábradlí (1959 Faust, Markéta, služka a já, Jedničky má papoušek). Po absolutoriu DAMU nastoupil v Mětském divadle v Příprami (1959-1961), aby po dvou letech odešel do angažmá v Uherském Hradišti (1961-1963; podruhé 1968-1969) a střídavě působil v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1964-1967; podruhé 1969-1971), v Českém Těšíně (1973-1975) a v Šumperku (1967-1968; 1971-1972;1975-1988). Ve své tvorbě tíhl k dramatice s mravními tématy a silnými individuálními osudy (Maryša, Gazdina roba, Její pastorkyňa), k ruské dramatice (Revizor, Les, Lady Macbeth Mcenského újezdu), Měšťáci), k lidovému divadlu (Komedie o Lubiši, Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista, Betlém), intenzivně se věnoval tvorbě pro děti a mládež (Anička Skřítek a slaměný Hubert, Hobit, Sněhová královna). V jeho výrazových postupech se odráželo realistické cítění, cit pro kontrapunkt, převažovala střídmost prostředků, důraz kladl na pečlivé vrstvení významů, divadelní metaforu a citlivou výstavbu mizanscén. Vedle tvůrčí činnosti byl dlouholetým členem komisí Svazu československých dramatických umělců (SČDU) - komise divadla mladého diváka, v níž prosazoval studiovou a klubovou činnost na Moravě a ve Slezsku a podílela se na iniciování a organizaci přehlídek autorských a studiových scén v 70. a 80. letech 20. století, a komise divadla pro děti a mládež, v níž inicioval pravidelné přehlídky Divadlo dětem a byl delegátem českoslovesnkého střediska ASSITEJ. František Čech zemřel v rodném Veselí nad Moravou, kde je i pochován.
Tatjana Lazorčáková
Monografie. Vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc 2007.