Opava

  • . . 1745
    Instituce
    První městské divadlo v Opavě 

    V prvním poschodí tzv. Schmetterhausu na Horním náměstí bylo zřízeno první divadlo financované městem, zvané U městské věže. Jednalo se o větší místnost s jevištěm a skromným vybavením, kde hrály, nejčastěji německy, kočovné herecké společnosti. Počátek je datován do období 1745-1750 a je zmíněn v dobovém tisku z roku 1901, přesnější určení není bohužel známo.

    Sylva Pracná

  • 1. 10. 1805
    Instituce
    Slavnostní zahájení činnosti nového městského divadla v Opavě 

    Představením hry Karl der Kühne byla otevřena nová budova městského divadla. Nové divadlo postavené v klasicistní podobě stálo bez vnitřního vybavení téměř 37 000 zlatých. Vnitřní výzdobu provedl divadelní malíř a dekoratér italského původu Lorenzo Sacchetti. Hlediště mělo půdorys podkovy na kruhovém základu. V přízemí bylo umístěno šest lóží a další dvě pořadí měla vždy po dvaceti lóžích. Ředitelem městského divadla byl v té době Karl Flebbe. Jedná se o budovu dnešního Slezského divadla v Opavě.

    Sylva Pracná

  • 19. 10. 1820
    Instituce
    Zahájen cyklus divadelních představení v rámci konání kongresu Svaté aliance v Opavě 

    Ve dnech 19. 10. 1820 − 15. 12. 1820 uvedlo divadlo v průběhu kongresu v 51 večerech 78 titulů. Byl prezentován především zábavný repertoár (45 veseloher, jedenáct činoher, sedm frašek, čtyři opery, jedno melodrama a deset představení jiných žánrů). Pro zvýšení umělecké úrovně byli na přání císaře přizváni vídenští umělci Ignaz  Schuster, Karl Friedrich Krüger a členové brémského divadla manželé Gustav a Magdalena Karschinovi. Zároveň byla sestavena zvláštní komise odpovídající za provedení nutných oprav a výzdobu divadla. Vzhledem k vyhlášení šestnáctidenního smutku za princeznu Marii Annu byla kongresová představení předčasně ukončena.

    Sylva Pracná

  • 20. 9. 1883
    Instituce
    Přestavba divadelní budovy v Opavě 

    Po zásadní přestavbě byla znovu otevřena budova městského divadla v Opavě představením Wendtovy hry Weihespiel a Grillparzerovým dramatem Der Traum ein Leben. Přestavba byla realizována podle projektu Eduarda Labitzkého, který navrhl novorenesanční budovu s prostorově vyváženým poměrem hlediště, foyeru v prvním patře a bufetu ve druhém. Hlediště mělo pojmout až 800 osob a jeho strop byl zdoben osmi alegorickými výjevy od opavského malíře Rudolfa Templera.

    Sylva Pracná

  • 29. 3. 1884
    Instituce
    První české představení profesionální společnosti ve Slezsku 

    V Kateřinkách u Opavy (dnes součást města Opavy) se uskutečnilo první české profesionální představení v Rakouském Slezsku. Byla jím Andrea Victoriena Sardoua a sehrála je společnost Václava Svobody, které se jako první podařilo získat divadelní koncesi nejen pro Moravu, ale i pro Rakouské Slezsko. V době od 29. 3. do 8. 5. 1884 uvedla nejméně 24 představení. Z původní dramatiky byly zastoupeny hry Ferdinanda Františka Šamberka, Jana Nepomuka Štěpánka, Josefa Kajetána Tyla a také ředitele Václava Svobody (Ondráš a Juráš), dále pak překlady soudobých frašek zejména rakouského původu a také první operety (mj. Orfeus v podsvětí Jacquese Offenbacha).

    Od tohoto data české profesionální divadlo vstoupilo do divadelního života Slezska, v němž dosud dominovalo divadlo hrané německy. V těšínské části Slezska se první české profesionální představení uskutečnilo až v roce 1891.

    Jiří Štefanides

  • 15. 6. 1909
    Instituce
    Požár v městském divadle v Opavě 

    V noci ze 14. na 15. 6. 1909 vznikl ve zdejším divadle vinou řemeslníků požár, při němž byla zničena část hlediště. Adaptace divadla po požáru byla realizována podle návrhu architekta Ferdinanda Fellnera. Jednalo se především o snížení a zešikmení  stropu, byly odstraněny lóže v centrální části, které nahradily balkony. Dále bylo orchestřiště rozšířeno a posunuto pod jeviště. Strop nad hledištěm byl zhotoven z železobetonové konstrukce. Divadlo bylo znovu otevřeno 2. 10. 1909.

    Sylva Pracná

  • 5. 1. 1919
    Instituce
    První vystoupení české herecké společnosti na jevišti německého Městského divadla v Opavě 

    Divadelní sekce Nové generace dojednala pronájem divadla a uspořádala, ještě před přijetím českých požadavků v německy většinové Opavě, dvě nedělní představení Smetanovy opery Prodaná nevěsta, kterou zde uvedla divadelní společnost Antoše J. Frýdy, vedená ředitelem Antonínem Drašarem. Pod taktovkou dirigenta Emanuela Bastla a v režii Josefa Peršla vystoupila v odpoledním představení v roli Mařenky Anna Šikolová-Krátká, večer Babuška Dostálová, v roli Jeníka Leon Geitler, Kecala zpíval Josef Peršl a Vaška Josef Frič. Frýdova společnost přijela z Moravské Ostravy, kde měla v pronájmu poslední sezonu 1918/1919 v Národním domě.

    Sylva Pracná

  • 6. 6. 1944
    Instituce
    Poslední představení německého městského divadla v Opavě 

    Sezona 1943/1944 byla ukončena operou Eugena d´Alberta Tiefland (Nížina) pod taktovkou šéfa opery Otty Friedricha a v režii Hanse Trautnera. Hráli Josef Artmeier (Sebastian), Josef Walden (Pedro) a Käthe Retmannová (Martha). Na základě nařízení o uzavření všech divadel v Protektorátu Čechy a Morava ke dni 1. 9. 1944 nebyla další divadelní sezona zahájena a po válce již činnost německého divadla nebyla obnovena.

    Sylva Pracná

  • 18. 6. 1945
    Instituce
    Ustavení provozovacího výboru nad divadlem v Opavě 

    Bezprostředně po ukončení války ustavil Městský národní výbor v Opavě provozovací výbor pro správu a dozor nad vznikem prvního zdejšího stálého českého divadla. Předsedou byl jmenován Bohumír Sanetřík, intendantem s přímým dozorem nad  hospodařením divadla Emil Malý a externí dramaturg Leopold Peřich zajišťoval především styk výboru s ministerstvem. Prozatímním vedením divadla a sestavením souboru byl pověřen basista Milan Frkal. Formální zahájení činnosti divadla se uskutečnilo 16. srpna 1945 prostřednictvím slavnostního shromáždění.

    Sylva Pracná

  • 22. 9. 1945
    Instituce
    Otevření Slezského národního divadla v Opavě 

    První stálé česky hrající městské divadlo v Opavě zahájilo svou činnost premiérou Čapkovy hry Matka v režii Vladimíra Štrose a s Marií Šafaříkovou v titulní roli. Kromě činoherního souboru, jehož šéf Zdeněk Podlipný nastoupil až 1. října, zde působil soubor opery (šéf Vilibald Scheiber), operety (šéf Karel Kosina) a baletu (šéf Jan Škoda).

    Sylva Pracná

  •