Šumperk

  • 11. 8. 1886
    Instituce
    První kontakt Dvorní opery s prostředím Šumperka 

    Ve dnech 11. až 13. 8. 1886 došlo k prvnímu doloženému pobytu členů vídeňské Dvorní opery (Hofoper) v Šumperku (Mährisch Schönberg). Stalo se tak v souvislosti s přípravami oslav 40. výročí založení Mužského pěveckého spolku (Der Männergesangverein) v nedalekém Šternberku (Sternberg), které proběhly v době od 14. do 16. 8. 1886. Ve třech tomu předcházejících dnech pobýval v Šumperku ředitel Dvorní opery Wilhelm Jahn, aby zde konal zkoušky na vystoupení ve Šternberku. 12. 8. dopoledne přijela do Šumperka také Mila Kupfer-Bergerová, tehdy primadona královského divadla v Madridu, která se zúčastnila večerní zkoušky před četným publikem v sále městské střelnice. Zazpívala zde velkou árii Agathy z opery Carla Marii Webera Der Freischütz a ukázky role Valentiny z Meyerbeerových Die Hugenotten. Během zkoušky zaznělo i finále prvního aktu opery Loreley Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, ve kterém zazpívala sopránové sólo šumperská nadějná pěvkyně Ottilie Strobachová, jíž Wilhelm Jahn předpovídal velkou kariéru. Zpráva nezaznamenává mezi účastníky šumperské zkoušky další členy vídeňské opery, kteří pak vystoupili na oslavách ve Šternberku. V Šumperku se patrně sezpívávaly především šumperský a šternberský sbor, zkouškou prošel také orchestr, který dirigoval Wilhelm Jahn. V něm se spojil šumperský městský orchestr s dalšími hudebníky z Olomouce a Šternberka, celkem jej tvořilo 56 muzikantů. 13. 8. všichni účinkující odjeli vlakem do Šternberka, kde večer proběhla generální zkouška.
    Wilhelm Jahn a Mila Kupfer-Bergerová byli ubytováni u Strobachů a zdá se, že tento přátelský kontakt přispěl k dalším zájezdům vídeňské Dvorní opery do Šumperka v letech 1889 a 1890.

    Jiří Štefanides

  • 16. 6. 1889
    Instituce
    Dvorní opera opět v Šumperku 

    Po třech letech do Šumperka (Mährisch Schönberg) přijelo ve dnech 16. a 17. 6. 1889 sedm zpěvaček a zpěváků vídeňské Dvorní opery (Hofoper): Ellen Forsterová, Rosa Paumgartner-Papierová (místo onemocnělé Amalie Friedrich-Maternové), Franz von Reichenberg, Marie Renardová, Fritz Schrödter, Karl Sommer a Hermann Winkelmann. Výpravu vedl ředitel Dvorní opery Wilhelm Jahn, v doprovodu byli i sbormistr Hubert Wondra a koncertní mistr a režisér August Stoll. Oba večery měly charakter koncertních pěveckých vystoupení a uskutečnily se v sále městské tělocvičny, vždy pro více než šest set posluchačů. V prvním večeru zazněly árie z oper Alberta Lortzinga (Der Wildschütz), Charlese Gounoda (Faust), Wolfganga Amadea Mozarta (Figaros Hochzeit), Richarda Wagnera (Die Meistersinger von Nürnberg), Heinricha Marschnera (Der Vampyr) a Konradina Kreutzera (Das Nachtlager in Granada), dále duet banditů z Flotowovy opery Alessandro Stradella, tercett z Rossiniho opery Wilhelm Tell, písně Franze Schuberta, Johannese Brahmse, Roberta Schumanna aj. Druhý večer byl více divadelní. Ve dvou jednoaktových singspielech zaujala zejména pětadvacetiletá mezzosopranistka Marie Renardová: zpívala v Mozartově Der Schauspielerdirektor a zejména pobavila v dílku Alexandera Baumanna Das Versprechen hinterm Herd v roli Sennerin. Pěvce doprovázel u klavíru Wilhelm Jahn. 
    Přítomnost vídeňských umělců vyvolala ve městě a okolí velké vzrušení. Už 15. 6. večer přivítaly stovky lidí členy opery na nádraží, přijeli vlakem přes Šternberk. Vítal je mužský pěvecký spolek, dámský chór a městská kapela. Vystoupení Dvorní opery hodnotil místní tisk jako  „úspěch, který v životě našeho města představuje zcela neslýchanou událost“.
    V pramenech se objevuje nezaručený poukaz k údajnému pobytu jedné tanečnice Dvorní opery v Šumperku už v roce 1878. Členové vídeňské opery přijeli do Šumperka zřejmě poprvé v roce 1886 a posléze v letech 1889 a 1890. V roce 1904 zavítala do Šumperka část baletu Dvorní opery a pěvecký soubor opět v roce 1914.

    Jiří Štefanides

  • 1. 6. 1890
    Instituce
    Vídeňská Dvorní opera potřetí v Šumperku 

    Po vřelém přijetí Dvorní opery (Hofoper Wien) v Šumperku (Mährisch Schönberg) v roce 1889 se první vídeňský operní soubor do tohoto města vrátil za rok ve dnech 1. 6. a 2. 6. 1890, opět veden ředitelem Wilhelmem Jahnem. První večer byl věnován koncertním pěveckým číslům. Zazněly písně Carla Loewa, Thomase Kopschata, Thomase Winkelmanna, Franze Schuberta, Felixe Mendelssohna- Bartholdyho a dalších skladatelů, a sextet z Donizettiho opery Lucia von Lammermoor. Dvě árie, z Meyerbeerovy opery Le Prophète a Trinklied z opery Gaetana Donizettiho Lucretia Borgia, zazpívala Louise Kaulichová. První večer uzavřel děkovným projevem starosta Šumperka Friedrich Tersch. Druhý večer byl věnován divadlu. Tvořily jej dvě ucelené operní ukázky: druhé jednání opery Richarda Wagnera Der fliegende Holländer a třetí jednání Fausta Charlese Gounoda. Postavy Wagnerova díla zpívali Karl Sommer (Holländer), Louise von Ehrensteinová (Senta), Fritz Schrödter (Erik), Franz von Reichenberg (Daland) a Louise Kaulichová (Mary). V ukázce Fausta vystoupili Georg Müller (Faust), Louise von Ehrensteinová (Gretchen), Franz von Reichenberg (Mefisto), Louise Kaulichová (Marthe) a Anna Baierová (Siebel). Instrumentální doprovod nahradili hrou na dva klavíry Wilhelm Jahn a prof. Mader, sbormistrem byl Hubert Wondra (před angažmá ve Vídni prošel jako mladý zpěvák, sbormistr a pedagog Olomoucí, Šternberkem a Opavou).
    Také tento vlakový zájezd Dvorní opery měl v Šumperku velký ohlas. V roce 1904 zde vystoupilo několik členů baletního souboru Dvorní opery, v roce 1914 opět její zpěváci.

    Jiří Štefanides

  • 26. 12. 1902
    Instituce
    V Šumperku byl otevřen nový divadelní sál 

    Intenzivní spolkový život v 19. století v bohatnoucím Šumperku (Mährisch Schönberg) byl dovršen postavením Německého spolkového domu (Deutsches Vereinshaus) s divadelním sálem a technicky velmi dobře vybaveným jevištěm. Třídenní slavnost zahrnula koncertní a pěvecká vystoupení a první divadelní představení členů místních spolků, dále sobotní slavnostní ples a v neděli odpoledne koncert vojenské hudby. V roce 1903 založil šumperský podnikatel Eduard Wanke divadelní a koncertní agenturu (Theater- und Konzertagentur Wanke), která zajišťovala četná divadelní představení i těch největších souborů a hostování významných osobností: v Šumperku opakovaně vystupovaly Burgtheater, Hofoper, Deutsches Volkstheater a Raimund-Theater z Vídně, Meiningen Hoftheater, německy hrající městská divadla z Plzně, Brna, Opavy, Olomouce či Františkových Lázní, hostovala zde japonská tragédka Hanako (1910) ad. V letech 1918–1938 se v Šumperku v sezoně střídalo až šest rakouských, německých a ruských souborů pěstujících činohru, operu, balet, operetu a kabaret. Intenzivní pestrá divadelní činnost včetně místních ochotníků zde skončila v roce 1938 po mnichovské dohodě, kterou byl Šumperk přičleněn k Německu. Nemohlo ji nahradit nacisty na podzim 1939 zřízené první městské pouze činoherní divadlo s malým souborem se sídlem Německém spolkovém domě, které kočovalo v široké oblasti Šumperska a Hřebečska až do konce sezony 1943/1944.     
    V bývalém Německém spolkovém domě dnes sídlí městské Divadlo Šumperk, s. r. o..

    Jiří Štefanides

  • 25. 5. 1906
    Instituce
    Meiningenští v Šumperku 

    Ve dnech 25. 5. a 26. 5. 1906 poprvé zavítali Meiningenští (Das Meininger Hoftheater) do Šumperka (Mährisch Schönberg), soubor, který v druhé polovině 19. století procestoval celou Evropu, aby předváděl svoji zakladatelskou koncepci realistického divadla. Do Šumperka přijel z Moravské Ostravy a v Německém spolkovém domě (Deutsches Vereinshaus) sehrál představení her dvou soudobých německých židovských dramatiků a významných divadelníků: činohru z dělnického prostředí Das verlorene Paradies naturalisty Ludwiga Fuldy a veselohru Oscara Blumenthala Das zweite Gesicht. Místní tisk se spokojil s převzetím dřívějšího hodnocení obou her a inscenací Meiningenských z německého deníku Frankfurter Zeitung. K prvnímu představení v Šumperku se, s pomocí inzerátu zveřejněným před ostravským uvedením v Ostrauer Zeitung, dochovalo obsazení: ve Fuldově činohře vystoupili Franz Koster (Julius Bernardi), Fanny Stolzenbergová (Cäcilie), Lili Osmarrová (Edith), Oskar Hardel (Richard von Ottendorf), Max Rubeck (Dr. Heideck), Else Fritschová (Lotte) a Paul Breitfeld (Hans Arndt), dále hráli Josef Dischner, Ludwig Müller, Ernst Landgraf, Rosa Grawzová a Adalbert Ulrici. Recenzenta šumperského deníku v tomto představení nejvíce zaujali Oskar Hardel a Lili Osmarrová. Ztotožnil se s plným uznáním vzorného výkonu Meinigenských v hledišti, obě představení se nepochybně blížila dokonalému obrazu životní reality. Pozastavil se pouze nad tím, že při představení Fuldovy hry se zjevnou sociální tendencí zůstala právě v dělnickém městě Šumperku neobsazena nejlevnější místa na galerii.
    Německý soubor se do Šumperka vrátil za rok.

    Jiří Štefanides

  • 25. 3. 1907
    Instituce
    Císařské Dvorní divadlo poprvé v Šumperku 

    V pondělí 25. 3. začalo dvoudenní hostování vídeňského Burgtheateru v Šumperku (Mährisch Schönberg). V divadelním sále Německého spolkového domu (Deutsches Vereinshaus) uvedl nejprve činohru Arthura Schnitzlera Liebelei a na druhý den dvě aktovky Johanna Wolfganga Goetha: Die Geschwister a Die Laune der Verliebten. Z interpretů nejvíce zaujali tragédka Anna Schindlerová, představitelka naivek Marianne Rubová, charakterní herec Karl Baumgartner a milovník Felix Basch, dále hráli Berta Daneggerová, Franz Czell a Rudolf Schulbaum. Oba večery vždy uzavíraly frašky (Schwänke) Maxe Bernsteina, Die grüne Schnur a Blau. Krátká recenze se o produkcích Burgtheateru vyjadřovala pochvalně, nicméně zklamaně konstatovala, že návštěva druhého večera byla slabá – jméno klasika německého dramatu možná odrazovalo šumperské publikum preferující v tomto období spíše zábavu. Menší návštěvu určitě ovlivnilo i to, že se hrálo v pracovní dny.

    Jiří Štefanides

  • 25. 5. 1907
    Instituce
    Meiningenští podruhé v Šumperku 

    Necelý rok před vyhořením své budovy zavítal soubor Das Meininger Hoftheater ve dnech 25. 5. až 27. 5. 1907 opět do Šumperka (Mährisch Schönberg). Od soboty do pondělí zde sehrál čtyři představení: tragédii „všedního života“ Maria Magdalene Christiana Friedricha Hebbela (v titulní roli s Friedel Jahnovou), v neděli dvě jednoaktovky: tragédii Ehrenschulden Paula Heyseho a komedii Eugèna Scribeho Frauenkampf a na rozloučenou činohru Henryho Bernsteina Der Dieb. Recenzenta z herců nejvíce zaujal režisér Franz Koster, který vystoupil ve všech představeních, tedy v tragických i komických rolích, dále hráli Oskar Hardel, Rosa Crawcz, Ludwig Müller ad. Recenzent výkony Meinigenských hodnotil jako vybrané umělecké zážitky, zároveň však s překvapením konstatoval, že po všechny tři večery byl sál Německého spolkového domu (Deutsches Vereinshaus) jen slabě obsazený. Vzhledem k vynikajícím výkonům Meiningenských v Šumperku o rok dříve to pokládal za urážející.
    Bylo to jejich poslední hostování v Śumperku.

    Jiří Štefanides

  • 15. 10. 1910
    Instituce
    Japonská tragédka Hanako v Šumperku 

    Divadelní a koncertní agentura Wanke (Theater- und Konzertagentur Wanke) zprostředkovala během evropského turné japonského souboru vedeného členkou císařského dvorního divadla v Tokiu Madam Hanako v roce 1910 jedno vystoupení v Šumperku (Mährisch Schönberg). V Německém spolkovém domě (Deutsches Vereinshaus) sehrál dvě aktovky Otake a In Teehause. Podle ohlasů se zdejší publikum jen obtížně vyrovnávalo s nezvyklou poetikou japonského divadla. Herectví postavou malinké Madam Hanako diváky nejprve zarazilo, ale posléze je přijalo jako originální a působivé. Recenzent usoudil, že oba texty neměly nic nebo jen málo společného s německým dramatem, snad jen kromě smrti hrdinky. Tragické se spojovalo s komickým, tragické scény působily občas komicky i proto, že gesta až příliš připomínala pohyb marionet. Výprava se jevila jako nevhodná, proto se účinek představení významně snižoval. Nicméně produkci japonských herců sledovalo početné publikum.
    Během turné v roce 1910 vystoupila Madam Hanako na Moravě ještě v Novém Jičíně (Neutitschein, 7. 4.), Moravské Ostravě (Mährisch Ostrau, 14.–15. 4.) a v Olomouci (Olmütz, 20. 4.).

    Jiří Štefanides

  • 30. 9. 1939
    Instituce
    Zájezdové městské divadlo v Šumperku zahájilo provoz 

    Premiérou inscenace hry Dietricha Eckarta Heinrich von Hohenstaufen zahájilo svou existenci první městské divadlo v Šumperku. Po mnichovské dohodě na konci září 1938 byl Šumperk (Mährisch Schönberg) připojen k Německu a byl určen jako divadelní středisko pro další oblasti osídlené převážně německy hovořícím obyvatelstvem a také odtržené od Československa (Hřebečsko, část severní Moravy, opavská část Slezska). Říšské orgány zřídily od počátku sezony 1939/1940 pod názvem Städtetheater Ostsudetenland (Divadlo měst Východních Sudet) zájezdové městské divadlo se sídlem v Šumperku. Realizoval se tak záměr, o jehož naplnění marně usilovali soukromí ředitelé německojazyčných divadelních společností na Šumpersku v meziválečném období 1918-1938. Města zapojená do tohoto konceptu (Bruntál, Mohelnice, Moravská Třebová, Svitavy, Šternberk, Uničov ad.) přispívala na provoz pouze činoherního souboru, financovaného rovněž říšskými institucemi. Divadlo mělo sídlo v šumperském Deutsches Vereinshaus (Německý spolkový dům), který byl za války majetkem NSDAP. Prvním a jediným intendantem šumperského divadla byl herec a divadelní ředitel Karl Theodor Wagner. Zájezdová scéna s vlastním autobusem existovala do května 1944.

    Jiří Štefanides

  • 28. 5. 1944
    Instituce
    Poslední představení Städtetheater Ostsudetenland v Šumperku 

    Představením komedie Thomase Klingga Ein anderes Leben se uzavřela existence zájezdového městského divadla v Šumperku Städtetheater Ostsudetenland. Následující sezonu 1944/1945 už nezahájilo vzhledem k válečným událostem. V páté a poslední sezoně 1943/1944 sehrálo 267 představení pro 107 tisíc diváků. Divadlo bylo otevřeno 30. 9. 1939.

    Jiří Štefanides

  • 8. 9. 1951
    Instituce
    První stálá česká scéna otevřena v Šumperku 

    Premiérou inscenace Vojnarky Aloise Jiráska zahájilo provoz Krajské oblastní divadlo v Šumperku (dnes Divadlo Šumperk s. r. o.). Inscenaci nastudoval režisér a první ředitel divadla Vladimír Jirousek, výpravu navrhl Antonín Vorel. Šumperská scéna se ale na veřejnosti poprvé prezentovala už 5. září 1951: ve Vrbně pod Pradědem uvedla premiéru Výnosného místa Alexandra NIkolajeviče Ostrovského v režii Jiřího Šotoly.

    Jiří Štefanides

  • 25. 10. 1994
    Instituce
    Divadlo v Šumperku vyhořelo 

    V noci z 24. na 25. října 1994 vypukl v budově Severomoravského divadla v Šumperku patrně úmyslně způsobený požár, který ji vážně poškodil včetně vnitřního zařízení. Už na druhý den založilo městské zastupitelstvo fond na obnovu divadla. Soubor našel až do roku 2000 náhradní prostor v divadelním sále D123 městského Domu kultury. Divadlu se dostalo nebývalé hmotné i morální podpory od kolegů ze všech koutů republiky. Soubor byl zván k pohostinským vystoupením na předních pražských scénách, podporu při obnově divadla poskytli i prezident Václav Havel a předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Milan Uhde.

    V srpnu 1995 byl dokončen projekt obnovy, který zpracovali architekti sdružení Fabián – Janků – Polách – Štys se sídlem v Olomouci. 16. října 1995 byly zahájeny rekonstrukční a stavební práce. Generálním dodavatelem se staly firmy Fortex-AGS a.s. Šumperk a Building for you spol. s.r.o. Šumperk. Divadelní technologii zajišťovala firma Technoart s.p. Újezd u Brna. Divadelní provoz byl obnoven 8. října 2000.

    Jiří Štefanides

  •