Přehled institucí

Společnost Václava Svobody

Vytisknout

  • 7. 6. 1868
    BrnoObnova českých profesionálních představení v Brně 

    Společnost Václava Svobody byla první, která v Brně dokázala překonat zákaz českých profesionálních představení, a tříměsíční stagionou zahájila novou éru ve zdejším divadelním životě. Od 7. 6. do 11. 9. 1868 sehrála v hostinci U Bílého kříže na 55 představení her Václava Klimenta Klicpery, Josefa Jiřího Kolára, Jana Nepomuka Štěpánka, Josefa Kajetána Tyla a dalších českých autorů, ale i rakouských frašek, světové klasiky (Zkrocení zlé ženy Williama Shakespeara) a německého národního dramatu (Loupežníci a Smrt Valdštýnova Friedricha Schillera).

    Od roku 1849, kdy byla v Čechách založena první česká kočující společnost, se v Brně do roku 1868 uskutečnila jediná česká stagiona, a to společnosti Josefa Aloise Prokopa v roce 1852. Od té doby nebyla česká profesionální představení v Brně povolována.

    Jiří Štefanides

    zdroj: Putování Múzy Thalie

    Příloha stejnojmenného almanachu. Brno: Státní divadlo v Brně, 1984.


    Číslo strany: 33-34.
    Jméno autora: Eugenie Dufková
    Související záznamy
    Instituce:Společnost Josefa Aloise Prokopa
  • 29. 3. 1884
    OpavaPrvní české představení profesionální společnosti ve Slezsku 

    V Kateřinkách u Opavy (dnes součást města Opavy) se uskutečnilo první české profesionální představení v Rakouském Slezsku. Byla jím Andrea Victoriena Sardoua a sehrála je společnost Václava Svobody, které se jako první podařilo získat divadelní koncesi nejen pro Moravu, ale i pro Rakouské Slezsko. V době od 29. 3. do 8. 5. 1884 uvedla nejméně 24 představení. Z původní dramatiky byly zastoupeny hry Ferdinanda Františka Šamberka, Jana Nepomuka Štěpánka, Josefa Kajetána Tyla a také ředitele Václava Svobody (Ondráš a Juráš), dále pak překlady soudobých frašek zejména rakouského původu a také první operety (mj. Orfeus v podsvětí Jacquese Offenbacha).

    Od tohoto data české profesionální divadlo vstoupilo do divadelního života Slezska, v němž dosud dominovalo divadlo hrané německy. V těšínské části Slezska se první české profesionální představení uskutečnilo až v roce 1891.

    Jiří Štefanides

    zdroj: Činohra v Opavě od počátku do roku 1918

    Disertační práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Filozofická fakulta. Opava: 1978, s. 387-388.


    Jméno autora: Mílková, Libuše.
  •  

Související události

  • 10. 10. 1852
    Instituce
    První česká divadelní společnost na Moravě 

    Představením Paličovy dcery Josefa Kajetána Tyla zahájila historicky první stagionu českého profesionálního souboru na Moravě divadelní společnost Josefa Aloise Prokopa. Byla to ojedinělá příležitost, které Prokop využil při návratu z pobytu ve Vídni, když se mu podařilo v Brně pronajmout do 26. 10. 1852 sál městského německy hrajícího divadla v Redutě. Hlavní část repertoáru tvořily hry Václava Klimenta Klicpery, Karla Simeona Macháčka a Josefa Kajetána Tyla. Po skončení stagiony město Brno další česká představení zakázalo; rakouské úřady nadále neudělovaly českým ředitelům divadelní koncese pro Moravu a Slezsko. Teprve po uvolnění poměrů v Rakousku pronikla na Moravu společnost Josefa Štandery, a to v roce 1863. V Brně byla první společnost Václava Svobody (1868). 

    Jiří Štefanides

  • 6. 11. 1886
    Instituce
    Eduard Vojan poprvé v roli Hamleta 

    Poprvé se Vojan stal Hamletem v sezoně 1886/1887 a zahrál jej nejméně třikrát. Nejdříve se mu to podařilo v Kroměříži, kam byl, tehdy jako člen činohry Národního divadla v Brně, pozván k pohostinskému vystoupení se společností Václava Choděry. Vojan se tehdy připravoval na premiéru Shakespearovy tragédie v Brně a k předvedení Hamleta u Choděry dostal souhlas ředitele Pavla Švandy ze Semčic. O představení zveřejnily Kroměřížské noviny pozoruhodnou recenzi (kterou přetiskla i brněnská Moravská orlice), jež charakterizuje Vojanovy herecké prostředky patrně ještě spíše naturalistické: „Veškeré odstíny této povahy, počínaje tichou, dumavou melancholií až k zuřivému skřeku sebepohrdání, počínaje truchlým hloubáním až ku zatracování celého lidstva, až ku věšení jeho na morální šibenice: bol, zoufalost, štkání, pláč, vztek, jenž srdce trhá, vášní lidských obrovskost a nicotnost, vše zjevil nám umělec…“
    Premiéra v Brně se uskutečnila těsně před Vánoci 19. 12. 1886. Asi i proto nebyla recenzována, až o něco později se k ní v dosti obecné poloze vrátil  brněnský kritik Josef Merhaut v České Thalii. Ofelii ztělesnila tehdy u divadla teprve začínající, ale brněnským publikem už obdivovaná Hana Kubešová, Polonia hrál Jindřich Vilhelm. A potřetí si Eduard Vojan zahrál Hamleta v prvním lednovém týdnu 1887 v Přerově se společností stařičkého ředitele Václava Svobody, souputníka ještě Josefa Kajetána Tyla. V té době už u ní působil jako režisér třiadvacetiletý František Lacina, nastávající Svobodův zeť a artistický správce jeho společnosti a budoucí dlouholetý ředitel Národního divadla v Brně.
    V pražském Národním divadle byl Eduard Vojan pověřen úlohou Hamleta mnohem později, v roce 1905, a jeho pojetí bylo hodnoceno jako jeden z vrcholných hereckých výkonů té doby. O Vojanově prvním výkladu Hamleta na Moravě v době, kdy herec měl třiatřicet let, se toho mnoho neví, pokusy o případné srovnání jsou jen okrajové.

    Jiří Štefanides

    Další zdroje:
    Vojan v Kroměříži. Kroměřížské noviny, 9. 11. 1886, č. 90, s. 2.
    J. M.: Z národního divadla v Brně. Česká Thalia, 1, 1887, č. 2, s. 31-32.

  •