Přehled institucí
Národní divadlo Brno
První stálé české profesionální divadlo na Moravě a ve Slezsku. Stránky a vývoj názvu instituce zde.
- 6. 12. 1884BrnoZřízení Národního divadla v Brně
První stálé české profesionální divadlo na Moravě a ve Slezsku - Národní divadlo v Brně - zahájilo svou činnost. Divadlo bylo slavnostně otevřeno představením společnosti Jana Pištěka hry Magelona Josefa Jiřího Kolára. Pištěk se stal prvním ředitelem a provoz první sezony zajišťovala jeho společnost. Družstvo českého Národního divadla v Brně pro divadelní účely zakoupilo a nechalo upravit budovu restaurace U Marovských s tančírnou Orfeum na rohu ulice Veveří a Raduitova (dnešního Žerotínova) náměstí. Od sezony 1886/1887 divadlo neslo název Prozatímní národní divadlo v Brně.
Martin Bernátek
zdroj: Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.Diplomová práce, Masarykova univerzita, 2008.
Číslo strany: 11
Jméno autora: Klára Dvořáková - 2. 10. 1886BrnoZačátek stálého působení Pavla Švandy ze Semčic v Brně
Premiérou hry Emanuela Bozděcha Z doby kotiliónů začala v Prozatímním národním divadle v Brně působit elitní kočovná herecká společnost Pavla Švandy ze Semčic staršího. Působil zde také Eduard Vojan a Hana Kubešová. Po uvedení dramat Williama Shakespeara či Revizora Nikolaje Vasilijeviče Gogola v první sezoně nastudoval Švanda v sezoně 1887/1888 tři dramata Henrika Ibsena. Uměleckými úspěchy a také dramaturgií zaměřenou na nové ruské, severské i české drama během sezon 1886-1891 v Brně prosadil divadelní realismus. Brněnští a moravští divadelníci vyrovnali zpoždění za uměleckým vývojem v Čechách.
Martin Bernátek
zdroj: Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.Diplomová práce, Masarykova univerzita, 2008.
Číslo strany: 19-20
Jméno autora: Klára Dvořáková - 6. 11. 1886Kroměříž, Brno, PřerovEduard Vojan poprvé v roli Hamleta
Poprvé se Vojan stal Hamletem v sezoně 1886/1887 a zahrál jej nejméně třikrát. Nejdříve se mu to podařilo v Kroměříži, kam byl, tehdy jako člen činohry Národního divadla v Brně, pozván k pohostinskému vystoupení se společností Václava Choděry. Vojan se tehdy připravoval na premiéru Shakespearovy tragédie v Brně a k předvedení Hamleta u Choděry dostal souhlas ředitele Pavla Švandy ze Semčic. O představení zveřejnily Kroměřížské noviny pozoruhodnou recenzi (kterou přetiskla i brněnská Moravská orlice), jež charakterizuje Vojanovy herecké prostředky patrně ještě spíše naturalistické: „Veškeré odstíny této povahy, počínaje tichou, dumavou melancholií až k zuřivému skřeku sebepohrdání, počínaje truchlým hloubáním až ku zatracování celého lidstva, až ku věšení jeho na morální šibenice: bol, zoufalost, štkání, pláč, vztek, jenž srdce trhá, vášní lidských obrovskost a nicotnost, vše zjevil nám umělec…“
Premiéra v Brně se uskutečnila těsně před Vánoci 19. 12. 1886. Asi i proto nebyla recenzována, až o něco později se k ní v dosti obecné poloze vrátil brněnský kritik Josef Merhaut v České Thalii. Ofelii ztělesnila tehdy u divadla teprve začínající, ale brněnským publikem už obdivovaná Hana Kubešová, Polonia hrál Jindřich Vilhelm. A potřetí si Eduard Vojan zahrál Hamleta v prvním lednovém týdnu 1887 v Přerově se společností stařičkého ředitele Václava Svobody, souputníka ještě Josefa Kajetána Tyla. V té době už u ní působil jako režisér třiadvacetiletý František Lacina, nastávající Svobodův zeť a artistický správce jeho společnosti a budoucí dlouholetý ředitel Národního divadla v Brně.
V pražském Národním divadle byl Eduard Vojan pověřen úlohou Hamleta mnohem později, v roce 1905, a jeho pojetí bylo hodnoceno jako jeden z vrcholných hereckých výkonů té doby. O Vojanově prvním výkladu Hamleta na Moravě v době, kdy herec měl třiatřicet let, se toho mnoho neví, pokusy o případné srovnání jsou jen okrajové.Jiří Štefanides
Další zdroje:
Vojan v Kroměříži. Kroměřížské noviny, 9. 11. 1886, č. 90, s. 2.
J. M.: Z národního divadla v Brně. Česká Thalia, 1, 1887, č. 2, s. 31-32.zdroj: Eduard Vojan na střední a severní MoravěDiplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Olomouc: 2015.
Jméno autora: Tereza Osmančíková - 25. 12. 1887BrnoČeská premiéra dramatu Nora Henrika Ibsena
Prozatímní národní divadlo v Brně uvedlo v české premiéře a v překladu Elišky Peškové Noru (pod názvem Vánoce) Henrika Ibsena. V hlavní roli vystoupila Hana Kubešová. Ředitel divadla Pavel Švanda ze Semčic starší tím navázal na uvedení Ibsenových dramat téhož roku.
Martin Bernátek
zdroj: Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.Diplomová práce, Masarykova univerzita, 2008.
Číslo strany: 19-20
Jméno autora: Klára Dvořáková - 23. 5. 1888OstravaHana Kubešová a Eduard Vojan naposledy na Moravě
Při jarním pobytu v Moravské Ostravě oba herci naposledy hráli se společností Pavla Švandy ze Semčic a poté nastoupili angažmá v Národním divadle v Praze. Na jevišti Střelnice se rozloučili ve hře Alphonse Daudeta a Adolpha Belota Fromont jun. a Risler sen., Eduard Vojan jako Risler senior (jeho jevištní partnerkou byla Marie Procházková v roli manželky Sidonie), Hana Kubešová hrála paní Fromontovou (jejího manžela ztělesnil Pavel Nebeský).
Oba herci prošli u Švandovy společnosti zásadním hereckým vývojem. Vojan byl jejím členem poprvé od roku 1884 v Plzni, ale rozhodující byly pro něj dvě Švandovy zimní sezony v Národním divadle v Brně v letech 1886-1888, střídající se s letními pobyty v aréně v Praze na Smíchově. Pro Kubešovou to bylo ve stejném období dokonce první profesionální angažmá. Brněnské české publikum znalé produkcí městského německého divadla, blízkost Vídně, zasvěcená hodnocení kritika Josefa Merhauta, ale také dychtiví diváci při zájezdech na český moravský venkov, to vše napomáhalo prosazení Švandových reforem divadla směřujícího k realismu. Oba herci se u něho potkávali s ruskou realistickou dramatikou, s průbojným dílem Henrika Ibsena, ale také s velkými rolemi v shakespearovském repertoáru. První jejich sezony v pražském Národním divadle, stále ještě poznamenaném rezidui končícího romantismu, je v hereckém zrání zbrzdily. Eduard Vojan definitivně prorazil až v roce 1894 rolí Francka (v jednačtyřiceti letech!) v premiéře Maryši moravských autorů bratří Mrštíků.Jiří Štefanides
zdroj: České divadlo v Mor. OstravěOpavský týdenník, 30. 5. 1888, č. 41, s. 3.
- 17. 10. 1889BrnoAnton Pavlovič Čechov poprvé česky
Tehdy ještě málo známého ruského dramatika uvedla do divadelního prostředí v českých zemích činohra Národního divadla v Brně: v režii Josefa Malého a v překladu Františka Vrány nastudovala aktovku Medvěd. Sotva třicetiletého autora „žertu v jednom jednání“ se recenze prvního uvedení nepokusila čtenářům přiblížit, ale inscenaci charakterizovala takto: „…je to trošku divoké a silné, ale je to život a při veškeré malichernosti sujetu je v tom barva a síla… Kousek pobavil včera jak náleží.“ Hráli František Syřínek (poručík Smirnov), Marie Procházková-Malá (Jelena Popova) a Josef Javorčák (Luka). Po Medvědu tento večer ještě následovalo představení (rovněž jednoaktové) opery Viléma Blodka a Karla Sabiny V studni.
Pražské Národní divadlo uvedlo Čechovova Medvěda poprvé v roce 1905.Jiří Štefanides
zdroj: Z divadlaMoravská orlice, 19. 10. 1889, č. 241, s. 2-3.
- 21. 1. 1904BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Gabriely Preissové, v režii Josefa Malého a hudebním nastudování Cyrila Metoděje Hrazdiry původní premiéru opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Janáček zachoval jako jeden z prvních skladatelů původní libreto v próze a Malý použil realistické tvárné postupy s důrazem na moravský folklor.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 13-17
Jméno autora: Jindřiška Bártová - Holá, Monika - 23. 8. 1919BrnoNárodní divadlo v Brně získalo divadlo Na hradbách
Po vzniku samostatného Československa a novém obsazení brněnské radnice došlo k zlepšení existenčních podmínek českého divadla a Družstvo českého Národního divadla v Brně získalo (1. července 1919) budovu městského divadla (Brünner Stadttheater) Na hradbách. Provoz slavnostně zahájil operní soubor pod vedením Františka Neumanna v sobotu 23. srpna premiérou Její pastorkyně Leoše Janáčka v režii Rudolfa Waltera. V Redutě začala česká činohra působit od 29. září 1919 premiérou Viny Jaroslava Hilberta v režii Karla Urbánka. Pondělní a úterní termíny Na Hradbách byly poskytnuty německému souboru a v Redutě českému souboru. Tento stav měl trvat do 30. června 1922.
Martin Bernátek
zdroj: První představení Nár. divadla v Brně období 1919-1920.Lidové noviny. 24. 8. 1919, roč. 27, č. 234.
Číslo strany: 2
Jméno autora: BM - 23. 11. 1921BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Alexandra Ostrovského, v režii Vladimíra Marka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Alexandra Vladimíra Hrsky původní premiéru opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová. Dirigent Neumann ustavil janáčkovskou inscenační tradici v Národním divadle v Brně a během svého vedení operního souboru (1919-1929) se zasloužil o jeho umělecký vzestup.
Martin Bernátek
zdroj: Káťa Kabanová na Brněnském jevišti.Brno: Šimon Ryšavý, 2003.
Číslo strany: 19 - 6. 11. 1924BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Příhody Lišky Bystroušky
Národní divadlo v Brně uvedlo podle předlohy Rudolfa Těsnohlídka, v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Eduarda Miléna původní premiéru opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Janáček zde operními prostředky spojil svět lidský a zvířecí.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 34-38
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 12. 9. 1925BrnoPremiéra revue Z Brna do Brna a operetní reforma Oldřicha Nového
Národní divadlo v Brně uvedlo v režii Oldřicha Nového a Viléma Škocha a v hudebním nastudování Antonína Kincla původní premiéru lidové revue Nového a Škocha (pod pseudonymem Erry Saša) Z Brna do Brna. Autoři využili lokální náměty a populární komickou postavu Stréčka Křópala. Nový, který se stal od sezony 1925/26 šéfrežisérem operety, touto inscenací začal tvořit domácí dramatickou dílnu, pro kterou získal původní libretisty (Bohumíra Polácha, Františka Kožíka) a skladatele Jaromíra Weinbergra. Spolu s uváděním původních novinek kultivoval inscenační a herecký styl operety a jeho brněnské působení patřilo vedle činnosti Osvobozeného divadla k nejvýznamnějším počinům v oblasti hudebně zábavného divadla.
Martin Bernátek
zdroj: Operetní revoluce Oldřicha Nového.Národní divadlo Brno [online]. 2012 [cit. 10. 1. 2013].
Jméno autora: Pelikánová, Lucie - 11. 11. 1925BrnoPůvodní premiéra operní prvotiny Leoše Janáčka Šárka
Národní divadlo v Brně uvedlo v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Vlastislava Hofmana původní premiéru vůbec první opery Leoše Janáčka Šárka.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 39-41
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 18. 12. 1926BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Věc Makropulos
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Karla Čapka, v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Josefa Čapka původní premiéru opery Leoše Janáčka Věc Makropulos.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 43-45
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 5. 5. 1928BrnoPůvodní premiéra opery Bohuslava Martinů Voják a tanečnice
Národní divadlo v Brně uvedlo v překladu Václava Renče, režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a na scéně Bohumila Babánka původní premiéru komické opery Bohuslava Martinů Voják a tanečnice. Předlohou libreta Jana Löwenbacha-Budína první opery Bohuslava Martinů byla Plautova komedie Lišák Pseudolus.
Martin Bernátek
zdroj: Martinů - osud skladatele.Praha: Karolinum, 2002.
Číslo strany: 156-157
Jméno autora: Mihule, Václav - 21. 8. 1929BrnoZačátek brněnského působení Jindřicha Honzla
Národní divadlo v Brně uvedlo v režii Jindřicha Honzla premiéru hry Bena Jonsona Lišák Volpone.
Ředitel Ota Zítek přijal Honzla na místo dramaturga a hlavního režiséra činohry. Honzl částečně navázal na svou předchozí tvorbu v Osvobozeném divadle a za dvě sezony v Brně připravil dvanáct inscenací. Spolupracoval s předními jevištními výtvarníky (Jindřich Štýrský, František Muzika, Zdeněk Rossman, Antonín Heythum), se kterými uplatňoval principy konstruktivismu, poetismu a surrealismu a používal projekci. Společně s Emilem Františkem Burianem, krátce působícím v roce 1929 ve Studiu Národního divadla v Brně, celkově modernizoval brněnské jevištní výtvarnictví. V roce 1931 po neshodách s vedením divadla Honzl z Brna odešel.Martin Bernátek
zdroj: Inscenační tvorba Jindřicha Honzla v Národním divadle v Brně (1929-1931).In Srba, Bořivoj (red.). Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000.
Číslo strany: 13-28
Jméno autora: Medulánová, Světlana - 1. 10. 1929BrnoZahájení činnosti Studia Národního divadla v Brně
Studio národního divadla v Brně, založené z iniciativy ředitele Oty Zítka, pod vedením Emila Františka Buriana zahájilo činnost premiérou Mandragory Niccoly Machiavelliho. Studio, které sídlilo v Divadle na Výstavišti, poté v Husově sboru na Botanické ulici a v Redutě, bylo pokusem navázat na pražskou avantgardu s důrazem na nové formy lyrického divadla a reformu brněnského jevištního výtvarnictví. Studio bylo zrušeno v prosinci 1929 a Burian odešel do Českého divadla v Olomouci.
Martin Bernátek
zdroj: E. F. Burian divadelník (1923-1941).In Obst, Milan - Scherl, Adolf. K dějinám české divadelní avantgardy. Praha: ČSAV, 1962.
Číslo strany: 173
Jméno autora: Scherl, Adolf - 12. 4. 1930BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Dostojevského románu, v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Břetislava Bakaly a výpravě Františka Hlavicy původní premiéru opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu. Částečně dokončenou partituru po smrti Janáčka (1928) i šéfa opery Františka Neumanna (1929) k uvedení připravili Janáčkovi žáci Břetislav Bakala a Osvald Chlubna s muzikologem Vladimírem Helfertem. Text revidoval a dramaturgicky upravil režisér Ota Zítek.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 51-55
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 1. 1. 1931BrnoPozemštění Národního divadla v Brně
Výnosem ministra vnitra bylo Národní divadlo v Brně převedeno do správy země Moravskoslezské a změnilo název na Zemské divadlo v Brně. Zemští delegátí se na správě divadla - spolu se zástupci státu, města Brna a Družstva Národního divadla v Brně - podíleli už od ustanovení Kuratoria Národního divadla v Brně dne 1. 7. 1922. Na základě konkurzu se po Otu Zítkovi ředitelem divadla od 1. 3. 1931 stal Václav Jiřikovský. Z divadla záhy odešel dramaturg a režisér činohry Jindřich Honzl. Název Zemské divadlo v Brně byl obnoven v letech 1946-1948, kdy divadlo opět provozovala země Moravskoslezská, a také v letech 1991-1992.
Martin Bernátek
zdroj: O nové Zemské divadlo v Brně.Lidové noviny. 2. 1. 1931, roč. 39, č. 2.
Číslo strany: 2
Jméno autora: František Weyr - 27. 1. 1932BrnoPůvodní premiéra opery Erwina Schulhofa Plameny
Zemské divadlo v Brně uvedlo v původní premiéře v režii Branka Gavelly a s výpravou Zdeňka Pešánka operu avantgardního skladatele Erwina Schulhofa Plameny. Pešánkova konstruktivistická scéna s prokomponovanými světelnými efekty byla jedním z prvních výbojů světelného a scénického kinetismu a světelné scénografie předznamenávající světelné divadlo Emila Františka Buriana. Zamýšleno bylo užití barevného klavíru. Schulhofova opera v Pešánkově scénografii a v režii Branka Gavelly vzbudila značný ohlas v zahraničí.
Martin Bernátek
zdroj: Kinetizmus a světelné kinetika.Diplomová práce. Brno, 2006.
Číslo strany: 56-69
Jméno autora: Menšík, Ondřej - 23. 2. 1935BrnoPůvodní premiéra operního cyklu Bohuslava Martinů Hry o Marii
Zemské divadlo v Brně uvedlo v režii Rudolfa Waltera, hudebním nastudování Antonína Balatky a výpravě Františka Muziky původní premiéru operního cyklu Bohuslava Martinů Hry o Marii. Skladatel za ni získal Československou státní cenu. Inscenováním původních operních novinek (Martinů, Ostrčil) navázal šéf opery Milan Sachs na předchozího uměleckého šéfa opery Františka Neumanna.
Martin Bernátek
zdroj: Operní odkaz B. Martinů naplněn.In Trojí přání: Program k premiéře. Přemysl Novák (red.). Brno: Státní divadlo v Brně, 1971.
- 29. 1. 1937BrnoPůvodní premiéra Čapkovy Bílé nemoci
Zemské divadlo v Brně uvedlo v režii Aleše Podhorského premiéru Bílé nemoci ve stejný den s pražským Národním divadlem. Divadla tím demonstrovala odpor proti sílícímu fašismu a nacismu.
Martin Bernátek
zdroj: Premiéry bratří Čapků.Praha: Hynek, 2000.
Číslo strany: 382
Jméno autora: Černý, František - 12. 3. 1938BrnoSpolečné česko-německé protifašistické představení Čapkovy Bílé nemoci
Z iniciativy brněnské pobočky Klubu českých a německých divadelních pracovníků, založené 1. 3. 1938, uspořádalo Zemské divadlo v Brně jako demonstraci proti fašismu společné česko-německé představení hry Karla Čapka Bílá nemoc. Představení bylo rozděleno do dvou částí, první část hráli čeští herci česky, druhou část němečtí herci německy.
Martin Bernátek
zdroj: Divadelní poznámky.Index, 1938, roč. 10, č. 4, s. 46-47.
Číslo strany: 46
Jméno autora: Fleischner, Gustav - 30. 12. 1938BrnoPůvodní premiéra baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie
Zemské divadlo v Brně uvedlo v režii a choreografii Ivo Váni Psoty, dekoracích Václava Skrušného a hudebním nastudování Quida Arnoldiho v původní premiéře první verzi baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie. Psota sám tančil postavu Romea, Julii tančila Zora Šemberová. Psota balet znovu nastudoval po svém návratu do divadla v roce 1947.
Martin Bernátek
zdroj: Váňa Psota.Brno: Ryšavý, 1997.
Číslo strany: 63
Jméno autora: Dufková, Eugenie - 12. 11. 1941BrnoZákaz činnosti a zrušení českého Zemského divadla v Brně
Činnost Zemského divadla v Brně, působícího v divadle na Veveří, je zakázána nařízením Zemského úřadu v Brně poté, co brněnské Gestapo 3. listopadu 1941 zatklo ředitele Václava Jiřikovského, dirigenta Bohumíra Lišku, herce a režiséra Josefa Skřivana a další dva herce. V dubnu 1942 jsou skoro všichni zaměstnanci propuštěni, divadlo úředně zrušeno a jeho majetek a také majetek družstva zabaven. Jiřikovský a Skřivan byli uvězněni v Kounicových kolejích, následně deportováni do Osvětimi, kde byli roku 1943 umučeni.
Martin Bernátek
zdroj: Z osudů českých divadel za nacistické okupace.In ZÁVODSKÝ, Artur (red.). Otázky divadla a filmu II. Brno: Univerzita J. A. Purkyně, 1971.
Číslo strany: 191-236
Jméno autora: Bořivoj Srba - 15. 3. 1943BrnoZřízení Českého lidového divadla v Brně
Činnost českého divadla v Brně obnovilo v rámci akce „Radost a práce“ Národní odborové ústředny zaměstnanecké České lidové divadlo v Brně Antonína Fencla. Působila zde část bývalých zaměstnanců Zemského divadla spolu s divadelníky z bývalého Moravského lidového divadla Oldřicha Lukeše. Po uzavření divadel 1. září 1944 bylo České lidové divadlo v Brně rozpuštěno a jeho členové nasazeni na nucené práce do brněnské Zbrojovky.
Martin Bernátek
zdroj: Z osudů českých divadel za nacistické okupace.In ZÁVODSKÝ, Artur (red.). Otázky divadla a filmu II. Brno: Univerzita J. A. Purkyně, 1971.
- 25. 5. 1945BrnoObnovení činnosti Národního divadla v Brně
Svépomocí divadelníků obnovené Národní divadlo v Brně uvedlo v divadle Na hradbách jako první premiéru v osvobozené republice operu Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany v režii Miloše Wasserbauera a pod vedením dirigenta Antonína Balatky. Představení zahájil proslovem Jiří Kroha. Výnosem ministerstva školství a osvěty bylo divadlo od 1. srpna 1945 začleněno do Družstva divadel práce vedeného E. F. Burianem.
Martin Bernátek
zdroj: Ke stavu brněnského činoherního divadla v sezóně 1945-1946.Časopis moravského muzea. 1988, roč. 73, č. 1-2.
Číslo strany: 237-246
Jméno autora: Margita Havlíčková - 1. 2. 1946BrnoDruhé pozemštění Národního divadla v Brně
Stejně jako v letech 1931-1941 divadlo přešlo pod správu země Moravskoslezské. Správní sbor tvořili zástupci ministerstva školství a osvěty, zemského národního výboru a městského národního výboru. Od 1. března 1946 do 1. ledna 1949 divadlo opět vedl Ota Zítek. Změnil oficiální názvy, zavedené předchozím ředitelem E. F. Burianem, z Janáčkovy opery na Janáčkovo divadlo a z Mahenovy činohry na Mahenovo divadlo. Od 1. února 1946 do 16. srpna 1948 byl používán název Zemské divadlo v Brně, Zemské národní divadlo v Brně nebo Národní divadlo v Brně. Označení Zemské divadlo v Brně bylo používáno opět v letech 1991-1992.
Martin Bernátek
zdroj: Národní divadlo v Brně do nové sezóny.Program: divadelní list Národního divadla v Brně. 3. 9. 1946, roč. 2, č. 1.
Číslo strany: 13-20
Jméno autora: Oskar Linhart - 16. 8. 1948BrnoZestátnění Zemského divadla v Brně
Platnosti nabyl zákon č. 192/1948 Sb. o státním divadle v Brně, provozovatelem a vlastníkem divadla se stal československý stát. Název Státní divadlo v Brně byl používán až do postupného předání správy divadla na nižší územní celky v roce 1990.
Martin Bernátek
zdroj: Zákon ze dne 20. července 1948 o státním divadle v Brně.In: Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. 4. srpna 1948, roč. 1948, Částka 69. Dostupné zde [cit. 10. 1. 2013].
- 25. 10. 1958BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Osud
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Václava Věžníka, hudebním nastudování Františka Jílka a výpravě Josefa A. Šálka původní premiéru opery Leoše Janáčka Osud. Dirigent Jílek, dramaturg Věžník a šéf opery a režisér Miloš Wasserbauer v šedesátých letech 20. století obnovili meziválečnou tradici brněnské opery v uvádění Janáčka a dalších moderních skladatelů (Bohuslav Martinů, Sergej Prokofjev, Benjamin Britten). V říjnu 1958 byly u příležitosti Festivalu Leoše Janáčka divadlem rovněž poprvé souborně uvedeny všechny skladatelovy opery, často v novém nastudování.
Martin Bernátek
zdroj: Opery Leoše Janáčka na brněnské scéně.Brno: Státní divadlo v Brně, 1958.
Jméno autora: Nosek, Václav - 1. 1. 1959BrnoVyhlášení programu politického, antiiluzionistického divadla Mahenovy činohry
Uměleckým šéfem Mahenovy činohry Státního divadla v Brně se stal Miloš Hynšt, který ke stejnému datu vytyčil a během následujících let doplňoval její tzv. Umělecko-politický a tvůrčí program. Hynšt společně s dramaturgem Bořivojem Srbou, režisérem Evženem Sokolovským a dramatikem Ludvíkem Kunderou a později s režisérem Aloisem Hajdou během šedesátých let v Mahenově činohře programově vytvářeli politické, antiiluzionistické divadlo inspirované Brechtovým epickým divadlem, sovětskou a českou meziválečnou avantgardou a později „divadlem krutosti“ Antonina Artauda. Svůj program rozvíjeli v opozici k tvorbě Otomara Krejči v pražském Národním divadle a stavěli také na uvádění původních her (Ludvík Kundera: Totální kuropění, Jan Kopecký: Komedie o Anešce), či československých premiér (Bertolt Brecht: zadržitelný vzestup Artura Uie, Peter Weiss: Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata). Sokolovský a Srba z divadla odešli v roce 1967, Hynšt, Kundera a Hajda museli v souvislosti s normalizací odejít v roce 1971.
Martin Bernátek
zdroj: Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský.Brno: JAMU, 2008.
Číslo strany: 17-22.
Jméno autora: Hanáková, Klára - 3. 3. 1962BrnoČeskoslovenská premiéra opery Bohuslava Martinů Řecké pašije
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Oskara Linharta, hudebním nastudování Františka Jílka a výpravě Josefa Adolfa Šálka československou premiéru vrcholného operního díla Bohuslava Martinů Řecké pašije. Skladatelovo libreto, napsané dle předlohy Nikose Kazantzakise, přeložila Eva Bezděková.
Martin Bernátek
zdroj: Řecké Pašije: program k premiéře.Brno: Státní divadlo v Brně, 1962.
Jméno autora: Nosek, Václav - 1. 7. 1962BrnoPremiéra baletu Balada o námořníkovi Luboše Ogouna
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii a choreografii Luboše Ogouna a výpravě Karla Vacy premiéru baletu Balada o námořníkovi na hudbu Zdeňka Křížka. Autorem libreta na motivy básně Jiřího Wolkera byl Luboš Ogoun, který jej uvedl již v Plzni 1961. Ogoun v brněnské Baladě o námořníkovi plně rozvinul své směřování k moderním tanečním technikám, skladatelům a tématům, které prosazoval při svém vedení brněnského baletu v letech 1961-1964. Balada o námořníkovi byla uvedena v rámci komponovaného programu s choreografiemi Pavla Šmoka Sedm smrtelných hříchů (Bertolt Brecht a Kurt Weill) a Rhapsody in Blue (Gershwin). Ogoun v roce 1964 odešel z Brna a s Vladimírem Vašutem a Pavlem Šmokem založil Studio balet Praha (nynější Pražský komorní balet). Roku 1968 se znovu stal šéfem brněnského baletu a od roku 1970 v souvislosti s normalizací zde působil jen jako choreograf.
Martin Bernátek
zdroj: Luboš Ogoun a brněnský balet šedesátých let 20. století.Diplomová práce. Brno, 2009.
Číslo strany: 15-20.
Jméno autora: Lahodová, Kateřina - 5. 7. 1963BrnoPremiéra baletu Hirošima v choreografii Luboše Ogouna
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii a choreografii Luboše Ogouna a výpravě Karla Vacy balet na hudbu Williama Bukového Hirošima. Autorem libreta byl Vladimír Vašut. Ogoun zde v souladu se svým vedením brněnského baletu mistrovsky propojil moderní téma, textovou předlohu a hudbu s moderními choreografickými postupy. Hirošima byla uvedena v rámci komponovaného večera s Ogounovou choreografií na Janáčkova Tarase Bulbu a choreografií Jiřího Nermuta na Fantastickou symfonii Hectora Berlioze.
Martin Bernátek
zdroj: Luboš Ogoun a brněnský balet šedesátých let 20. století.Diplomová práce. Brno, 2009.
Číslo strany: 21-27
Jméno autora: Lahodová, Kateřina - 1. 9. 1964BrnoObnovení časopisu Program
Státní divadlo v Brně obnovilo vydávání časopis Program. Vydávání časopisu, který založil ředitel EmilFrantišek Burian v roce 1945, bylo ukončeno roku 1960. Redaktorka Eugenie Dufková „nový“ časopis koncipovala jako kulturní periodikum se společenskými přesahy, doplněné původní (básnickou, výtvarnou) tvorbou. Spolu s eseji, rozhovory i teoretickými a historickými statěmi poskytl časopis platformu pro myšlení o divadle i základnu teatrologického bádání. Vycházely zde texty Iva Osolsobě, studie o divadle za protektorátu Bořivoje Srby, články o Janáčkovi Rudolfa Pečmana či encyklopedická hesla Postavy brněnského jeviště. Vydávání Programu skončilo z nedostatku peněz v roce 1992.
Martin Bernátek
zdroj: Časopis Program Státního divadla v Brně v období normalizace.Diplomová práce. Brno, 2009.
Jméno autora: Dubec, Josef - 2. 10. 1965BrnoOtevření Janáčkova divadla
Premiérou inscenace opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka v režii Miloše Wasserbauera byla otevřena nová budova Státního divadla v Brně v Rooseveltově ulici. Nová scéna nesla původně jméno Janáčkovo divadlo opery a baletu, stala se první stavbou pro stálý operní a baletní soubor na Moravě a ve Slezsku a završením snah o vybudování samostatné české divadelní scény v Brně. Po veřejných soutěžích na novou budovu divadla v letech 1910-1913 a 1936-1937 zvítězil v další soutěži v letech 1956-1958 projekt Jana Víška, Viléma Zavřela a Libuše Žáčkové-Polednové. Definitivní verzi projektu vypracovali Otakar Oplatek a hlavní inženýr Vilém Zavřel, společenské části interiéru navrhl Ivan Ruller. Činoherní soubor se přestěhoval z adaptovaného kina Morava na Lidické ulici, kde sídlil od 17. 11. 1954, do budovy Na hradbách, přejmenované na Mahenovo divadlo.
Martin Bernátek
- 27. 11. 1965BrnoPremiéra Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Evžena Sokolovského, s hudbou Jana Nováka a ve výpravě Karla Vacy Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista. Text, jehož autorem byl Jan Kopecký, vycházel z úpravy českých barokních lidových her. Sokolovský syntetizoval program politického divadla Mahenovy činohry, inspiraci „divadlem krutosti“ Antonina Artauda i tvorbou Emila Františka Buriana do totálního divadla. Inscenace dosáhla nebývalého, často protikladného ohlasu doma i v zahraničí, měla 158 repríz a patří k vrcholům českého divadelnictví 60. let 20. století. Komedii o umučení následně uvedla další divadla a Mahenova činohra na ni navázala lidovou hrou v Kopeckého úpravě Komedie o Anešce, královně siciliánské (1966).
Martin Bernátek
zdroj: Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský.Brno: JAMU, 2008.
Číslo strany: 42-43
Jméno autora: Hanáková, Klára - 22. 10. 1969BrnoVznik experimentální Miniopery Státního divadla v Brně
Miniopera Státního divadla v Brně zahájila činnost původní premiérou opery Bohuslava Martinů Slzy nože v režii Luboše Ogouna, hudebním nastudování Václava Noska a výpravě Vojtěcha Štolfy. Vůdčí osobností opery byl dramaturg a dirigent Václav Nosek, domovskou scénou Reduta. Miniopera se zaměřovala na uvádění děl moderních a současných skladatelů (Darius Milhaud: Minutové opery, Ilja Hurník: Diogenes) a zejména Josefa Berga (Evropská turistika, Odysseův návrat) i méně známých barokních oper (Johann Joseph Fux: Pulcheria). Vznikla ojedinělá experimentální hudebnědramatická laboratoř. Opera zanikla v roce 1985 s odchodem Václava Noska do pražského Národního divadla.
Martin Bernátek
zdroj: Miniopera.Národní divadlo Brno [online]. 2012 [cit. 10. 1. 2013].
Jméno autora: Pelikánová, Lucie - 6. 4. 1970BrnoČeskoslovenská premiéra Bernsteinova muzikálu West Side Story
Státní divadlo v Brně uvedlo v překladu Jany Werichové a Petra Kopty, režii Stanislava Fišara, hudebním nastudování Jiřího Karáska a Arnošta Moulíka a výpravě Jana Sedláčka československou premiéru Bernsteinova muzikálu West Side Story. Zejména díky péči dramaturga zpěvohry uvádělo divadlo v šedesátých letech špičkové zahraniční a české hudební komedie a muzikály jako Ohňostroj (1961), Kiss me, Kate (1964), My Fair Lady (1965), Dáma na kolejích (1966), Hello, Dolly! (1966), Šumař na střeše (1968).
Martin Bernátek
zdroj: Muzikál expres.Brno: Větrné mlýny, 2008.
Číslo strany: 124
Jméno autora: Prostějovský, Michael - 17. 6. 1971BrnoSvětová premiéra opery Bohuslava Martinů Tři přání
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Evalda Schorma, hudebním nastudování Václava Noska, výpravě Ladislava Vychodila a choreografii Luboše Ogouna v původní premiéře operu-film Bohuslava Martinů Trojí přání aneb vrtkavosti života. Text Georgese Ribemonta-Dessaignese přeložil Václav Renč. Brněnská opera od konce 20. let 20. století do roku 1971 uvedla všechny dokončené a dochované skladatelovy opery.
Martin Bernátek
zdroj: Operní odkaz B. Martinů naplněn.In Trojí přání: Program k premiéře. Přemysl Novák (red.). Brno: Státní divadlo v Brně, 1971.
- 1. 4. 1977BrnoČeskoslovenská premiéra muzikálu Kabaret
Státní divadlo v Brně uvedlo v překladu a režii Iva Osolsobě, choreografii Luboše Ogouna a výpravě Vojtěcha Štolfy v československé premiéře muzikál Joe Masteroffa, Freda Ebba a Johna Kandera Kabaret.
Martin Bernátek
zdroj: Muzikál expres.Brno: Větrné mlýny, 2008.
Číslo strany: 167
Jméno autora: Prostějovský, Michael - 1. 2. 1991BrnoNárodní divadlo v Brně pod městskou správou
Po postupném předání správy z Jihomoravského kraje na Okresní úřad Brno zřizovatelskou pravomoc Státního divadla v Brně získalo město Brno. Název divadla byl 2. 10. 1990 změněn na Zemské divadlo v Brně a následně 23. 12. 1992 na Národní divadlo v Brně. Od 31. 12. 2007 se instituce oficiálně jmenuje Národní divadlo Brno, příspěvková organizace.
Martin Bernátek
zdroj: Zřizovací listina organizace Národní divadlo Brno, příspěvková ogranizace.Brno, 7. 6. 2011. Dostupné zde [cit. 10. 1. 2013] .
- 11. 2. 1992BrnoOtevření Centra experimentálního divadla
Několikahodinovou akcí nazvanou Otevření dveří zahájilo provoz Centrum experimentálního divadla v nové budově Domu pánů z Fanalu na Zelném trhu. Dne 1. 1. 1992 nabylo platnosti rozhodnutí zastupitelstva města Brna vyčlenit ze Zemského divadla v Brně Divadlo Husa na provázku (začleněno 1978) a Hadivadlo (začleněno 1980) a obě tělesa byla administrativně sjednocena v této nové městské příspěvkové organizací, jejíž dramaturgický model byl připravován od roku 1986 a která od prosince 1998 zahrnula i Divadlo u stolu.
Martin Bernátek
zdroj: Divadlo Husa na provázku, 1968(7)-1998: kniha v pohybuBrno: Centrum experimentálního divadla, 1999.
Jméno autora: Petr Oslzlý - 1. 10. 2005BrnoZnovuotevření Reduty Národního divadla v Brně
Premiérou baletu Příběh vojáka Igora Stravinského a opery Nocí dnem Víta Zouhara, na kterých spolupracovaly všechny soubory divadla, byla slavnostně otevřena Reduta Národního divadla v Brně. Budova byla pro havarijní stav uzavřena v roce 1993. Autoři architektonického řešení rekonstrukce z ateliéru D.R.N.H obnovili reprezentační sál a divadelní sál odtud přesunuli na místo původního barokního divadla. Interiér vyzdobil výtvarník Petr Kvíčala. Statut uměleckého subjektu Reduta získala počátkem sezony 2007/2008. Od té doby její uměleckou koncepci tvoří umělecký šéf Petr Štědroň a dramaturgyně Dora Viceníková.
Martin Bernátek
zdroj: Reduta (Divadlo Reduta).Národní divadlo Brno [online]. 2012 [cit. 10. 1. 2013].
Jméno autora: Nováková, Jitka
