Přehled institucí
Národní divadlo Brno
První stálé české profesionální divadlo na Moravě a ve Slezsku. Stránky a vývoj názvu instituce zde.
- 6. 12. 1884BrnoZřízení Národního divadla v Brně
První stálé české profesionální divadlo na Moravě a ve Slezsku - Národní divadlo v Brně - zahájilo svou činnost. Divadlo bylo slavnostně otevřeno představením společnosti Jana Pištěka hry Magelona Josefa Jiřího Kolára. Pištěk se stal prvním ředitelem a provoz první sezony zajišťovala jeho společnost. Družstvo českého Národního divadla v Brně pro divadelní účely zakoupilo a nechalo upravit budovu restaurace U Marovských s tančírnou Orfeum na rohu ulice Veveří a Raduitova (dnešního Žerotínova) náměstí. Od sezony 1886/1887 divadlo neslo název Prozatímní národní divadlo v Brně.
Martin Bernátek
zdroj: Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.Diplomová práce, Masarykova univerzita, 2008.
Číslo strany: 11
Jméno autora: Klára Dvořáková - 2. 10. 1886BrnoZačátek stálého působení Pavla Švandy ze Semčic v Brně
Premiérou hry Emanuela Bozděcha Z doby kotiliónů začala v Prozatímním národním divadle v Brně působit elitní kočovná herecká společnost Pavla Švandy ze Semčic staršího. Působil zde také Eduard Vojan a Hana Kubešová. Po uvedení dramat Williama Shakespeara či Revizora Nikolaje Vasilijeviče Gogola v první sezoně nastudoval Švanda v sezoně 1887/1888 tři dramata Henrika Ibsena. Uměleckými úspěchy a také dramaturgií zaměřenou na nové ruské, severské i české drama během sezon 18861891 v Brně prosadil divadelní realismus. Brněnští a moravští divadelníci vyrovnali zpoždění za uměleckým vývojem v Čechách.
Martin Bernátek
zdroj: Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.Diplomová práce, Masarykova univerzita, 2008.
Číslo strany: 19-20
Jméno autora: Klára Dvořáková - 25. 12. 1887BrnoČeská premiéra dramatu Nora Henrika Ibsena
Prozatímní národní divadlo v Brně uvedlo v české premiéře a v překladu Elišky Peškové Noru (pod názvem Vánoce) Henrika Ibsena. V hlavní roli vystoupila Hana Kubešová. Ředitel divadla Pavel Švanda ze Semčic starší tím navázal na uvedení Ibsenových dramat téhož roku.
Martin Bernátek
zdroj: Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.Diplomová práce, Masarykova univerzita, 2008.
Číslo strany: 19-20
Jméno autora: Klára Dvořáková - 17. 10. 1889BrnoPrvní uvedení hry Antona Pavloviče Čechova v českých zemích
Prozatímní národní divadlo v Brně uvedlo v režii Josefa Malého a překladu Františka Vrány jako vůbec první český soubor hru Antona Pavloviče Čechova – aktovku Medvěd.
Martin Bernátek
zdroj: Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.Diplomová práce, Masarykova univerzita, 2008.
Číslo strany: 19
Jméno autora: Klára Dvořáková - 21. 1. 1904BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Gabriely Preissové, v režii Josefa Malého a hudebním nastudování Cyrila Metoděje Hrazdiry původní premiéru opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Janáček zachoval jako jeden z prvních skladatelů původní libreto v próze a Malý použil realistické tvárné postupy s důrazem na moravský folklor.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 13-17
Jméno autora: Jindřiška Bártová - Holá, Monika - 23. 8. 1919BrnoNárodní divadlo v Brně získalo divadlo Na hradbách
Po vzniku samostatného Československa a novém obsazení brněnské radnice došlo k zlepšení existenčních podmínek českého divadla a Družstvo českého Národního divadla v Brně získalo (1. července 1919) budovu městského divadla (Brünner Stadttheater) Na hradbách. Provoz slavnostně zahájil operní soubor pod vedením Františka Neumanna v sobotu 23. srpna premiérou Její pastorkyně Leoše Janáčka v režii Rudolfa Waltera. V Redutě začala česká činohra působit od 29. září 1919 premiérou Viny Jaroslava Hilberta v režii Karla Urbánka. Pondělní a úterní termíny Na Hradbách byly poskytnuty německému souboru a v Redutě českému souboru. Tento stav měl trvat do 30. června 1922.
Martin Bernátek
zdroj: První představení Nár. divadla v Brně období 1919-1920.Lidové noviny. 24. 8. 1919, roč. 27, č. 234.
Číslo strany: 2
Jméno autora: BM - 23. 11. 1921BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Alexandra Ostrovského, v režii Vladimíra Marka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Alexandra Vladimíra Hrsky původní premiéru opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová. Dirigent Neumann ustavil janáčkovskou inscenační tradici v Národním divadle v Brně a během svého vedení operního souboru (1919-1929) se zasloužil o jeho umělecký vzestup.
Martin Bernátek
zdroj: Káťa Kabanová na Brněnském jevišti.Brno: Šimon Ryšavý, 2003.
Číslo strany: 19 - 6. 11. 1924BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Příhody Lišky Bystroušky
Národní divadlo v Brně uvedlo podle předlohy Rudolfa Těsnohlídka, v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Eduarda Miléna původní premiéru opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Janáček zde operními prostředky spojil svět lidský a zvířecí.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 34-38
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 12. 9. 1925BrnoPremiéra revue Z Brna do Brna a operetní reforma Oldřicha Nového
Národní divadlo v Brně uvedlo v režii Oldřicha Nového a Viléma Škocha a v hudebním nastudování Antonína Kincla původní premiéru lidové revue Nového a Škocha (pod pseudonymem Erry Saša) Z Brna do Brna. Autoři využili lokální náměty a populární komickou postavu Stréčka Křópala. Nový, který se stal od sezony 1925/26 šéfrežisérem operety, touto inscenací začal tvořit domácí dramatickou dílnu, pro kterou získal původní libretisty (Bohumíra Polácha, Františka Kožíka) a skladatele Jaromíra Weinbergra. Spolu s uváděním původních novinek kultivoval inscenační a herecký styl operety a jeho brněnské působení patřilo vedle činnosti Osvobozeného divadla k nejvýznamnějším počinům v oblasti hudebně zábavného divadla.
Martin Bernátek
zdroj: Operetní revoluce Oldřicha Nového.Národní divadlo Brno [online]. 2012 [cit. 10. 1. 2013].
Jméno autora: Pelikánová, Lucie - 11. 11. 1925BrnoPůvodní premiéra operní prvotiny Leoše Janáčka Šárka
Národní divadlo v Brně uvedlo v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Vlastislava Hofmana původní premiéru vůbec první opery Leoše Janáčka Šárka.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 39-41
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 18. 12. 1926BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Věc Makropulos
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Karla Čapka, v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a výpravě Josefa Čapka původní premiéru opery Leoše Janáčka Věc Makropulos.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 43-45
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 5. 5. 1928BrnoPůvodní premiéra opery Bohuslava Martinů Voják a tanečnice
Národní divadlo v Brně uvedlo v překladu Václava Renče, režii Oty Zítka, hudebním nastudování Františka Neumanna a na scéně Bohumila Babánka původní premiéru komické opery Bohuslava Martinů Voják a tanečnice. Předlohou libreta Jana Löwenbacha-Budína první opery Bohuslava Martinů byla Plautova komedie Lišák Pseudolus.
Martin Bernátek
zdroj: Martinů - osud skladatele.Praha: Karolinum, 2002.
Číslo strany: 156-157
Jméno autora: Mihule, Václav - 21. 8. 1929BrnoZačátek brněnského působení Jindřicha Honzla
Národní divadlo v Brně uvedlo v režii Jindřicha Honzla premiéru hry Bena Jonsona Lišák Volpone.
Ředitel Ota Zítek přijal Honzla na místo dramaturga a hlavního režiséra činohry. Honzl částečně navázal na svou předchozí tvorbu v Osvobozeném divadle a za dvě sezony v Brně připravil dvanáct inscenací. Spolupracoval s předními jevištními výtvarníky (Jindřich Štýrský, František Muzika, Zdeněk Rossman, Antonín Heythum), se kterými uplatňoval principy konstruktivismu, poetismu a surrealismu a používal projekci. Společně s Emilem Františkem Burianem, krátce působícím v roce 1929 ve Studiu Národního divadla v Brně, celkově modernizoval brněnské jevištní výtvarnictví. V roce 1931 po neshodách s vedením divadla Honzl z Brna odešel.Martin Bernátek
zdroj: Inscenační tvorba Jindřicha Honzla v Národním divadle v Brně (1929-1931).In Srba, Bořivoj (red.). Brněnské divadelnictví a česká divadelní avantgarda. Brno: Masarykova univerzita, 2000.
Číslo strany: 13-28
Jméno autora: Medulánová, Světlana - 1. 10. 1929BrnoZahájení činnosti Studia Národního divadla v Brně
Studio národního divadla v Brně, založené z iniciativy ředitele Oty Zítka, pod vedením Emila Františka Buriana zahájilo činnost premiérou Mandragory Niccoly Machiavelliho. Studio, které sídlilo v Divadle na Výstavišti, poté v Husově sboru na Botanické ulici a v Redutě, bylo pokusem navázat na pražskou avantgardu s důrazem na nové formy lyrického divadla a reformu brněnského jevištního výtvarnictví. Studio bylo zrušeno v prosinci 1929 a Burian odešel do Českého divadla v Olomouci.
Martin Bernátek
zdroj: E. F. Burian divadelník (1923-1941).In Obst, Milan - Scherl, Adolf. K dějinám české divadelní avantgardy. Praha: ČSAV, 1962.
Číslo strany: 173
Jméno autora: Scherl, Adolf - 12. 4. 1930BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu
Národní divadlo v Brně uvedlo dle předlohy Dostojevského románu, v režii Oty Zítka, hudebním nastudování Břetislava Bakaly a výpravě Františka Hlavicy původní premiéru opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu. Částečně dokončenou partituru po smrti Janáčka (1928) i šéfa opery Františka Neumanna (1929) k uvedení připravili Janáčkovi žáci Břetislav Bakala a Osvald Chlubna s muzikologem Vladimírem Helfertem. Text revidoval a dramaturgicky upravil režisér Ota Zítek.
Martin Bernátek
zdroj: Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.Brno: JAMU, 2004.
Číslo strany: 51-55
Jméno autora: Bártová, Jindřiška - Holá, Monika - 1. 1. 1931BrnoPozemštění Národního divadla v Brně
Výnosem ministra vnitra bylo Národní divadlo v Brně převedeno do správy země Moravskoslezské a změnilo název na Zemské divadlo v Brně. Zemští delegátí se na správě divadla - spolu se zástupci státu, města Brna a Družstva Národního divadla v Brně - podíleli už od ustanovení Kuratoria Národního divadla v Brně dne 1. 7. 1922. Na základě konkurzu se po Otu Zítkovi ředitelem divadla od 1. 3. 1931 stal Václav Jiřikovský. Z divadla záhy odešel dramaturg a režisér činohry Jindřich Honzl. Název Zemské divadlo v Brně byl obnoven v letech 1946-1948, kdy divadlo opět provozovala země Moravskoslezská, a také v letech 1991-1992.
Martin Bernátek
zdroj: O nové Zemské divadlo v Brně.Lidové noviny. 2. 1. 1931, roč. 39, č. 2.
Číslo strany: 2
Jméno autora: František Weyr - 27. 1. 1932BrnoPůvodní premiéra opery Erwina Schulhofa Plameny
Zemské divadlo v Brně uvedlo v původní premiéře v režii Branka Gavelly a s výpravou Zdeňka Pešánka operu avantgardního skladatele Erwina Schulhofa Plameny. Pešánkova konstruktivistická scéna s prokomponovanými světelnými efekty byla jedním z prvních výbojů světelného a scénického kinetismu a světelné scénografie předznamenávající světelné divadlo Emila Františka Buriana. Zamýšleno bylo užití barevného klavíru. Schulhofova opera v Pešánkově scénografii a v režii Branka Gavelly vzbudila značný ohlas v zahraničí.
Martin Bernátek
zdroj: Kinetizmus a světelné kinetika.Diplomová práce. Brno, 2006.
Číslo strany: 56-69
Jméno autora: Menšík, Ondřej - 23. 2. 1935BrnoPůvodní premiéra operního cyklu Bohuslava Martinů Hry o Marii
Zemské divadlo v Brně uvedlo v režii Rudolfa Waltera, hudebním nastudování Antonína Balatky a výpravě Františka Muziky původní premiéru operního cyklu Bohuslava Martinů Hry o Marii. Skladatel za ni získal Československou státní cenu. Inscenováním původních operních novinek (Martinů, Ostrčil) navázal šéf opery Milan Sachs na předchozího uměleckého šéfa opery Františka Neumanna.
Martin Bernátek
zdroj: Operní odkaz B. Martinů naplněn.In Trojí přání: Program k premiéře. Přemysl Novák (red.). Brno: Státní divadlo v Brně, 1971.
- 29. 1. 1937BrnoPůvodní premiéra Čapkovy Bílé nemoci
Zemské divadlo v Brně uvedlo v režii Aleše Podhorského premiéru Bílé nemoci ve stejný den s pražským Národním divadlem. Divadla tím demonstrovala odpor proti sílícímu fašismu a nacismu.
Martin Bernátek
zdroj: Premiéry bratří Čapků.Praha: Hynek, 2000.
Číslo strany: 382
Jméno autora: Černý, František - 12. 3. 1938BrnoSpolečné česko-německé protifašistické představení Čapkovy Bílé nemoci
Z iniciativy brněnské pobočky Klubu českých a německých divadelních pracovníků, založené 1. 3. 1938, uspořádalo Zemské divadlo v Brně jako demonstraci proti fašismu společné česko-německé představení hry Karla Čapka Bílá nemoc. Představení bylo rozděleno do dvou částí, první část hráli čeští herci česky, druhou část němečtí herci německy.
Martin Bernátek
zdroj: Divadelní poznámky.Index, 1938, roč. 10, č. 4, s. 46-47.
Číslo strany: 46
Jméno autora: Fleischner, Gustav - 30. 12. 1938BrnoPůvodní premiéra baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie
Zemské divadlo v Brně uvedlo v režii a choreografii Ivo Váni Psoty, dekoracích Václava Skrušného a hudebním nastudování Quida Arnoldiho v původní premiéře první verzi baletu Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie. Psota sám tančil postavu Romea, Julii tančila Zora Šemberová. Psota balet znovu nastudoval po svém návratu do divadla v roce 1947.
Martin Bernátek
zdroj: Váňa Psota.Brno: Ryšavý, 1997.
Číslo strany: 63
Jméno autora: Dufková, Eugenie - 12. 11. 1941BrnoZákaz činnosti a zrušení českého Zemského divadla v Brně
Činnost Zemského divadla v Brně, působícího v divadle na Veveří, je zakázána nařízením Zemského úřadu v Brně poté, co brněnské Gestapo 3. listopadu 1941 zatklo ředitele Václava Jiřikovského, dirigenta Bohumíra Lišku, herce a režiséra Josefa Skřivana a další dva herce. V dubnu 1942 jsou skoro všichni zaměstnanci propuštěni, divadlo úředně zrušeno a jeho majetek a také majetek družstva zabaven. Jiřikovský a Skřivan byli uvězněni v Kounicových kolejích, následně deportováni do Osvětimi, kde byli roku 1943 umučeni.
Martin Bernátek
zdroj: Z osudů českých divadel za nacistické okupace.In ZÁVODSKÝ, Artur (red.). Otázky divadla a filmu II. Brno: Univerzita J. A. Purkyně, 1971.
Číslo strany: 191-236
Jméno autora: Bořivoj Srba - 15. 3. 1943BrnoZřízení Českého lidového divadla v Brně
Činnost českého divadla v Brně obnovilo v rámci akce „Radost a práce“ Národní odborové ústředny zaměstnanecké České lidové divadlo v Brně Antonína Fencla. Působila zde část bývalých zaměstnanců Zemského divadla spolu s divadelníky z bývalého Moravského lidového divadla Oldřicha Lukeše. Po uzavření divadel 1. září 1944 bylo České lidové divadlo v Brně rozpuštěno a jeho členové nasazeni na nucené práce do brněnské Zbrojovky.
Martin Bernátek
zdroj: Z osudů českých divadel za nacistické okupace.In ZÁVODSKÝ, Artur (red.). Otázky divadla a filmu II. Brno: Univerzita J. A. Purkyně, 1971.
- 25. 5. 1945BrnoObnovení činnosti Národního divadla v Brně
Svépomocí divadelníků obnovené Národní divadlo v Brně uvedlo v divadle Na hradbách jako první premiéru v osvobozené republice operu Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany v režii Miloše Wasserbauera a pod vedením dirigenta Antonína Balatky. Představení zahájil proslovem Jiří Kroha. Výnosem ministerstva školství a osvěty bylo divadlo od 1. srpna 1945 začleněno do Družstva divadel práce vedeného E. F. Burianem.
Martin Bernátek
zdroj: Ke stavu brněnského činoherního divadla v sezóně 1945-1946.Časopis moravského muzea. 1988, roč. 73, č. 1-2.
Číslo strany: 237-246
Jméno autora: Margita Havlíčková - 1. 2. 1946BrnoDruhé pozemštění Národního divadla v Brně
Stejně jako v letech 1931-1941 divadlo přešlo pod správu země Moravskoslezské. Správní sbor tvořili zástupci ministerstva školství a osvěty, zemského národního výboru a městského národního výboru. Od 1. března 1946 do 1. ledna 1949 divadlo opět vedl Ota Zítek. Změnil oficiální názvy, zavedené předchozím ředitelem E. F. Burianem, z Janáčkovy opery na Janáčkovo divadlo a z Mahenovy činohry na Mahenovo divadlo. Od 1. února 1946 do 16. srpna 1948 byl používán název Zemské divadlo v Brně, Zemské národní divadlo v Brně nebo Národní divadlo v Brně. Označení Zemské divadlo v Brně bylo používáno opět v letech 1991-1992.
Martin Bernátek
zdroj: Národní divadlo v Brně do nové sezóny.Program: divadelní list Národního divadla v Brně. 3. 9. 1946, roč. 2, č. 1.
Číslo strany: 13-20
Jméno autora: Oskar Linhart - 16. 8. 1948BrnoZestátnění Zemského divadla v Brně
Platnosti nabyl zákon č. 192/1948 Sb. o státním divadle v Brně, provozovatelem a vlastníkem divadla se stal československý stát. Název Státní divadlo v Brně byl používán až do postupného předání správy divadla na nižší územní celky v roce 1990.
Martin Bernátek
zdroj: Zákon ze dne 20. července 1948 o státním divadle v Brně.In: Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. 4. srpna 1948, roč. 1948, Částka 69. Dostupné zde [cit. 10. 1. 2013].
- 25. 10. 1958BrnoPůvodní premiéra opery Leoše Janáčka Osud
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Václava Věžníka, hudebním nastudování Františka Jílka a výpravě Josefa A. Šálka původní premiéru opery Leoše Janáčka Osud. Dirigent Jílek, dramaturg Věžník a šéf opery a režisér Miloš Wasserbauer v šedesátých letech 20. století obnovili meziválečnou tradici brněnské opery v uvádění Janáčka a dalších moderních skladatelů (Bohuslav Martinů, Sergej Prokofjev, Benjamin Britten). V říjnu 1958 byly u příležitosti Festivalu Leoše Janáčka divadlem rovněž poprvé souborně uvedeny všechny skladatelovy opery, často v novém nastudování.
Martin Bernátek
zdroj: Opery Leoše Janáčka na brněnské scéně.Brno: Státní divadlo v Brně, 1958.
Jméno autora: Nosek, Václav - 1. 1. 1959BrnoVyhlášení programu politického, antiiluzionistického divadla Mahenovy činohry
Uměleckým šéfem Mahenovy činohry Státního divadla v Brně se stal Miloš Hynšt, který ke stejnému datu vytyčil a během následujících let doplňoval její tzv. Umělecko-politický a tvůrčí program. Hynšt společně s dramaturgem Bořivojem Srbou, režisérem Evženem Sokolovským a dramatikem Ludvíkem Kunderou a později s režisérem Aloisem Hajdou během šedesátých let v Mahenově činohře programově vytvářeli politické, antiiluzionistické divadlo inspirované Brechtovým epickým divadlem, sovětskou a českou meziválečnou avantgardou a později „divadlem krutosti“ Antonina Artauda. Svůj program rozvíjeli v opozici k tvorbě Otomara Krejči v pražském Národním divadle a stavěli také na uvádění původních her (Ludvík Kundera: Totální kuropění, Jan Kopecký: Komedie o Anešce), či československých premiér (Bertolt Brecht: zadržitelný vzestup Artura Uie, Peter Weiss: Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata). Sokolovský a Srba z divadla odešli v roce 1967, Hynšt, Kundera a Hajda museli v souvislosti s normalizací odejít v roce 1971.
Martin Bernátek
zdroj: Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský.Brno: JAMU, 2008.
Číslo strany: 17-22.
Jméno autora: Hanáková, Klára - 3. 3. 1962BrnoČeskoslovenská premiéra opery Bohuslava Martinů Řecké pašije
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Oskara Linharta, hudebním nastudování Františka Jílka a výpravě Josefa Adolfa Šálka československou premiéru vrcholného operního díla Bohuslava Martinů Řecké pašije. Skladatelovo libreto, napsané dle předlohy Nikose Kazantzakise, přeložila Eva Bezděková.
Martin Bernátek
zdroj: Řecké Pašije: program k premiéře.Brno: Státní divadlo v Brně, 1962.
Jméno autora: Nosek, Václav - 1. 7. 1962BrnoPremiéra baletu Balada o námořníkovi Luboše Ogouna
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii a choreografii Luboše Ogouna a výpravě Karla Vacy premiéru baletu Balada o námořníkovi na hudbu Zdeňka Křížka. Autorem libreta na motivy básně Jiřího Wolkera byl Luboš Ogoun, který jej uvedl již v Plzni 1961. Ogoun v brněnské Baladě o námořníkovi plně rozvinul své směřování k moderním tanečním technikám, skladatelům a tématům, které prosazoval při svém vedení brněnského baletu v letech 1961-1964. Balada o námořníkovi byla uvedena v rámci komponovaného programu s choreografiemi Pavla Šmoka Sedm smrtelných hříchů (Bertolt Brecht a Kurt Weill) a Rhapsody in Blue (Gershwin). Ogoun v roce 1964 odešel z Brna a s Vladimírem Vašutem a Pavlem Šmokem založil Studio balet Praha (nynější Pražský komorní balet). Roku 1968 se znovu stal šéfem brněnského baletu a od roku 1970 v souvislosti s normalizací zde působil jen jako choreograf.
Martin Bernátek
zdroj: Luboš Ogoun a brněnský balet šedesátých let 20. století.Diplomová práce. Brno, 2009.
Číslo strany: 15-20.
Jméno autora: Lahodová, Kateřina - 5. 7. 1963BrnoPremiéra baletu Hirošima v choreografii Luboše Ogouna
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii a choreografii Luboše Ogouna a výpravě Karla Vacy balet na hudbu Williama Bukového Hirošima. Autorem libreta byl Vladimír Vašut. Ogoun zde v souladu se svým vedením brněnského baletu mistrovsky propojil moderní téma, textovou předlohu a hudbu s moderními choreografickými postupy. Hirošima byla uvedena v rámci komponovaného večera s Ogounovou choreografií na Janáčkova Tarase Bulbu a choreografií Jiřího Nermuta na Fantastickou symfonii Hectora Berlioze.
Martin Bernátek
zdroj: Luboš Ogoun a brněnský balet šedesátých let 20. století.Diplomová práce. Brno, 2009.
Číslo strany: 21-27
Jméno autora: Lahodová, Kateřina - 1. 9. 1964BrnoObnovení časopisu Program
Státní divadlo v Brně obnovilo vydávání časopis Program. Vydávání časopisu, který založil ředitel EmilFrantišek Burian v roce 1945, bylo ukončeno roku 1960. Redaktorka Eugenie Dufková „nový“ časopis koncipovala jako kulturní periodikum se společenskými přesahy, doplněné původní (básnickou, výtvarnou) tvorbou. Spolu s eseji, rozhovory i teoretickými a historickými statěmi poskytl časopis platformu pro myšlení o divadle i základnu teatrologického bádání. Vycházely zde texty Iva Osolsobě, studie o divadle za protektorátu Bořivoje Srby, články o Janáčkovi Rudolfa Pečmana či encyklopedická hesla Postavy brněnského jeviště. Vydávání Programu skončilo z nedostatku peněz v roce 1992.
Martin Bernátek
zdroj: Časopis Program Státního divadla v Brně v období normalizace.Diplomová práce. Brno, 2009.
Jméno autora: Dubec, Josef - 2. 10. 1965BrnoOtevření Janáčkova divadla
Premiérou inscenace opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka v režii Miloše Wasserbauera byla otevřena nová budova Státního divadla v Brně v Rooseveltově ulici. Nová scéna nesla původně jméno Janáčkovo divadlo opery a baletu, stala se první stavbou pro stálý operní a baletní soubor na Moravě a ve Slezsku a završením snah o vybudování samostatné české divadelní scény v Brně. Po veřejných soutěžích na novou budovu divadla v letech 1910-1913 a 1936-1937 zvítězil v další soutěži v letech 1956-1958 projekt Jana Víška, Viléma Zavřela a Libuše Žáčkové-Polednové. Definitivní verzi projektu vypracovali Otakar Oplatek a hlavní inženýr Vilém Zavřel, společenské části interiéru navrhl Ivan Ruller. Činoherní soubor se přestěhoval z adaptovaného kina Morava na Lidické ulici, kde sídlil od 17. 11. 1954, do budovy Na hradbách, přejmenované na Mahenovo divadlo.
Martin Bernátek
- 27. 11. 1965BrnoPremiéra Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Evžena Sokolovského, s hudbou Jana Nováka a ve výpravě Karla Vacy Komedii o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista. Text, jehož autorem byl Jan Kopecký, vycházel z úpravy českých barokních lidových her. Sokolovský syntetizoval program politického divadla Mahenovy činohry, inspiraci „divadlem krutosti“ Antonina Artauda i tvorbou Emila Františka Buriana do totálního divadla. Inscenace dosáhla nebývalého, často protikladného ohlasu doma i v zahraničí, měla 158 repríz a patří k vrcholům českého divadelnictví 60. let 20. století. Komedii o umučení následně uvedla další divadla a Mahenova činohra na ni navázala lidovou hrou v Kopeckého úpravě Komedie o Anešce, královně siciliánské (1966).
Martin Bernátek
zdroj: Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský.Brno: JAMU, 2008.
Číslo strany: 42-43
Jméno autora: Hanáková, Klára - 22. 10. 1969BrnoVznik experimentální Miniopery Státního divadla v Brně
Miniopera Státního divadla v Brně zahájila činnost původní premiérou opery Bohuslava Martinů Slzy nože v režii Luboše Ogouna, hudebním nastudování Václava Noska a výpravě Vojtěcha Štolfy. Vůdčí osobností opery byl dramaturg a dirigent Václav Nosek, domovskou scénou Reduta. Miniopera se zaměřovala na uvádění děl moderních a současných skladatelů (Darius Milhaud: Minutové opery, Ilja Hurník: Diogenes) a zejména Josefa Berga (Evropská turistika, Odysseův návrat) i méně známých barokních oper (Johann Joseph Fux: Pulcheria). Vznikla ojedinělá experimentální hudebnědramatická laboratoř. Opera zanikla v roce 1985 s odchodem Václava Noska do pražského Národního divadla.
Martin Bernátek
zdroj: Miniopera.Národní divadlo Brno [online]. 2012 [cit. 10. 1. 2013].
Jméno autora: Pelikánová, Lucie - 6. 4. 1970BrnoČeskoslovenská premiéra Bernsteinova muzikálu West Side Story
Státní divadlo v Brně uvedlo v překladu Jany Werichové a Petra Kopty, režii Stanislava Fišara, hudebním nastudování Jiřího Karáska a Arnošta Moulíka a výpravě Jana Sedláčka československou premiéru Bernsteinova muzikálu West Side Story. Zejména díky péči dramaturga zpěvohry uvádělo divadlo v šedesátých letech špičkové zahraniční a české hudební komedie a muzikály jako Ohňostroj (1961), Kiss me, Kate (1964), My Fair Lady (1965), Dáma na kolejích (1966), Hello, Dolly! (1966), Šumař na střeše (1968).
Martin Bernátek
zdroj: Muzikál expres.Brno: Větrné mlýny, 2008.
Číslo strany: 124
Jméno autora: Prostějovský, Michael - 17. 6. 1971BrnoSvětová premiéra opery Bohuslava Martinů Tři přání
Státní divadlo v Brně uvedlo v režii Evalda Schorma, hudebním nastudování Václava Noska, výpravě Ladislava Vychodila a choreografii Luboše Ogouna v původní premiéře operu-film Bohuslava Martinů Trojí přání aneb vrtkavosti života. Text Georgese Ribemonta-Dessaignese přeložil Václav Renč. Brněnská opera od konce 20. let 20. století do roku 1971 uvedla všechny dokončené a dochované skladatelovy opery.
Martin Bernátek
zdroj: Operní odkaz B. Martinů naplněn.In Trojí přání: Program k premiéře. Přemysl Novák (red.). Brno: Státní divadlo v Brně, 1971.
- 1. 4. 1977BrnoČeskoslovenská premiéra muzikálu Kabaret
Státní divadlo v Brně uvedlo v překladu a režii Iva Osolsobě, choreografii Luboše Ogouna a výpravě Vojtěcha Štolfy v československé premiéře muzikál Joe Masteroffa, Freda Ebba a Johna Kandera Kabaret.
Martin Bernátek
zdroj: Muzikál expres.Brno: Větrné mlýny, 2008.
Číslo strany: 167
Jméno autora: Prostějovský, Michael - 1. 2. 1991BrnoNárodní divadlo v Brně pod městskou správou
Po postupném předání správy z Jihomoravského kraje na Okresní úřad Brno zřizovatelskou pravomoc Státního divadla v Brně získalo město Brno. Název divadla byl 2. 10. 1990 změněn na Zemské divadlo v Brně a následně 23. 12. 1992 na Národní divadlo v Brně. Od 31. 12. 2007 se instituce oficiálně jmenuje Národní divadlo Brno, příspěvková organizace.
Martin Bernátek
zdroj: Zřizovací listina organizace Národní divadlo Brno, příspěvková ogranizace.Brno, 7. 6. 2011. Dostupné zde [cit. 10. 1. 2013] .
- 11. 2. 1992BrnoOtevření Centra experimentálního divadla
Několikahodinovou akcí nazvanou Otevření dveří zahájilo provoz Centrum experimentálního divadla v nové budově Domu pánů z Fanalu na Zelném trhu. Dne 1. 1. 1992 nabylo platnosti rozhodnutí zastupitelstva města Brna vyčlenit ze Zemského divadla v Brně Divadlo Husa na provázku (začleněno 1978) a Hadivadlo (začleněno 1980) a obě tělesa byla administrativně sjednocena v této nové městské příspěvkové organizací, jejíž dramaturgický model byl připravován od roku 1986 a která od prosince 1998 zahrnula i Divadlo u stolu.
Martin Bernátek
zdroj: Divadlo Husa na provázku, 1968(7)-1998: kniha v pohybuBrno: Centrum experimentálního divadla, 1999.
Jméno autora: Petr Oslzlý - 1. 10. 2005BrnoZnovuotevření Reduty Národního divadla v Brně
Premiérou baletu Příběh vojáka Igora Stravinského a opery Nocí dnem Víta Zouhara, na kterých spolupracovaly všechny soubory divadla, byla slavnostně otevřena Reduta Národního divadla v Brně. Budova byla pro havarijní stav uzavřena v roce 1993. Autoři architektonického řešení rekonstrukce z ateliéru D.R.N.H obnovili reprezentační sál a divadelní sál odtud přesunuli na místo původního barokního divadla. Interiér vyzdobil výtvarník Petr Kvíčala. Statut uměleckého subjektu Reduta získala počátkem sezony 2007/2008. Od té doby její uměleckou koncepci tvoří umělecký šéf Petr Štědroň a dramaturgyně Dora Viceníková.
Martin Bernátek
zdroj: Reduta (Divadlo Reduta).Národní divadlo Brno [online]. 2012 [cit. 10. 1. 2013].
Jméno autora: Nováková, Jitka