Stadttheater Brünn

Popisy událostí ...

• . . 1668
  BrnoPrvní zaznamenané vystoupení profesionální společnosti v Brně 

  Prvním doloženým vystoupením profesionální společnosti v Brně je společnost provazochodce Carla Wöllmayera. Ten v žádosti z roku 1677 odkazuje na své vystoupení v brněnské taverně (míněna taverna na Horním náměstí) před devíti lety, tedy v roce 1668. Carl Wöllmayer pocházel z Antverp a jeho společnost byla zaznamenána také ve Vídni nebo Štýrském Hradci. Kromě akrobacie předváděl i cvičená zvířata a velmi pravděpodobně i loutkové divadlo.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Profesionální divadlo v královském městě Brně, 1668-1733
  Jméno autora: Havlíčková, Margita
• 28. 11. 1733
  BrnoOtevření prvního stálého městského divadla v českých zemích 

  Theater in der Taffern – Divadlo V taverně v Brně na Horním náměstí (dnes Zelný trh) vystavěla na své náklady městská rada. Zásluhou italského impresária Angela Mingottiho byla postavena budova nová na volném pozemku bývalé městské taverny. Angelo Mingotti se stal také prvním nájemcem divadla. Zahajovacím představením (v sobotu před první nedělí adventní) byla opera Eustachia Bambina Armida Abbandonata v podání italských operistů Mingottiho souboru. Mingotti představení věnoval manželce zemského hejtmana, nejvyššího reprezentanta země, hraběnce Marii Ernestině Františce Kounicové. Ředitelem divadla byl Angelo Mingotti v prvních třech sezonách, mezi léty 1733–1736.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
  

  Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.

  
  Jméno autora: Havlíčková, Margita - Pracná, Sylva - Štefanides, Jiří
• 14. 1. 1785
  BrnoDivadlo V taverně v Brně vyhořelo 

  Divadlo na Horním náměstí vyhořelo celkem třikrát. K prvnímu požáru došlo za ředitele Johanna Baptisty Bergobzooma roku 1785, kdy budova vyhořela do základů. Část souboru se přestěhovala do jízdárny hraběte Salma-Reiferscheida, část do Olomouce. Na náklady moravských stavů bylo na původním místě ihned zbudováno divadlo nové, které bylo otevřeno v listopadu téhož roku. K druhému požáru došlo brzy poté, 16. ledna 1786. Divadlo vyhořelo opět do základů. V pořadí třetí divadlo už muselo na svoje náklady vystavět město. K otevření došlo 8. 1. 1787 a pod názvem Königlich-Städtisches Theater fungovalo až do 23. 6. 1870, kdy vyhořelo potřetí. V této době už město uvažovalo o reprezentativní divadelní budově na jiném místě, a proto divadlo na Horním náměstí znovu neobnovovalo.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
  

  Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.

  
  Jméno autora: Havlíčková, Margita - Pracná, Sylva - Štefanides, Jiří
• 14. 11. 1882
  BrnoZahájení provozu v Městském divadle Na hradbách v Brně 

  Se stavbou Městského divadla (Stadttheater, dnes Mahenovo divadlo) se započalo 18. 7. 1881, architekty byli Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Nové divadlo pojalo až 1200 diváků. Hlediště tvořil parter, tři pořadí lóží a dvě pořadí galerie. Převratnou novinkou byla kompletní elektrifikace divadla. Zahajovacím představením 14. 11. 1882 byl Egmont Johanna Wolfganga Goetha s hudbou Ludwiga van Beethovena. Otevření divadla Na hradbách předcházelo období tzv. Prozatímního divadla (Interimstheater) v letech 1871–1882. Šlo o dlouhodobé provizorium mezi požárem Královského Městského divadla na Horním náměstí a stavbou reprezentativního Městského divadla. Už na konci padesátých let 19. století bylo pro toto nové Městské divadlo vybráno místo na tehdejším Ovocném trhu.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
  

  Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.

  
  Jméno autora: Havlíčková, Margita - Pracná, Sylva - Štefanides, Jiří
• 7. 3. 1909
  BrnoObnovení divadelního provozu v Redutě v Brně 

  Když v roce 1870 potřetí vyhořelo Královské městské divadlo (Königlich-Städtisches Theater), městská rada se rozhodla jej znovu neobnovovat. Teprve na jaře 1909 byl taneční sál v prvním patře budovy Reduty (dnes Mozartův sál) vybaven malým jevištěm. Od 7. 3. 1909 se stal sídlem nově vzniklé pobočné scény německého divadla - Kleines Theater. Hrát se zde měl především komorní činoherní repertoár, kapacita sálu byla pouhých 400 míst. Podnik ale neměl dlouhého trvání, jen do ledna 1910. Podruhé bylo divadlo otevřeno opět pro činnost německého souboru 27. 10. 1918, tentokrát pod názvem Kleines Schauspielhaus. Přestože byl divadelní sál rozšířen, stále se využíval spíše pro komorní představení německého souboru, a to až do roku 1944. Mezi léty 1919–1939 sloužil jako hlavní scéna německého souboru.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
  

  Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.

  
  Jméno autora: Havlíčková, Margita - Pracná, Sylva - Štefanides, Jiří
• 30. 6. 1919
  BrnoUkončení činnosti německy hrajícího Městského divadla v Brně 

  Městské divadlo přešlo na konci sezony 1918/1920 do užívání českého souboru pod českým názvem Městské divadlo Na hradbách. Rozhodla tak nově ustanovená městská divadelní komise s tím, že po třech letech se do divadla Na hradbách opět vrátí soubor německý. To už mělo stát nové divadlo pro české publikum. Tak se ovšem nestalo, a v divadle Na hradbách hrál německý soubor pouze ve vyhrazených dnech (pondělí a úterý) až do léta 1939. Německé divadlo se stalo pouze spolkovým zařízením. I v těchto ztížených podmínkách, kdy byla jeho činnost rozdělena do tří domů (divadlo Na hradbách, Reduta, Německý dům) se však snažilo udržet uměleckou úroveň. V době mezi válkami se divadlo profilovalo dokonce jako čtyřsouborové těleso (činohra, opera, opereta, balet). Prvním ředitelem Spojených německých divadel v Brně v sezoně 1919/1920 byl Rudolf Beer.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
  

  Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.

  
  Jméno autora: Havlíčková, Margita - Pracná, Sylva - Štefanides, Jiří
• 25. 3. 1939
  BrnoObnovení německy hraných představení v Městském divadle v Brně 

  V sezoně 1938/1939 za ředitele Theodora Antona Modese se situace německého a českého divadelního souboru znovu obrátila. Došlo k tomu v souvislosti s politickou situací. Městské divadlo Na hradbách bylo opět převedeno pod správu města (nyní již řízenou protektorátními orgány) a ta je předala německému souboru. Název se opět změnil na Stadttheater Brünn. Vedle toho mělo německé divadlo k dispozici také jeviště v Redutě na Zelném trhu (Deutsches Schauspielhaus am Krautmarkt), zatímco sál v Německém domě přestal sloužit divadelnímu provozu s koncem sezony 1938/1939. Od sezony 1942/1943 se Stadttheater Brünn a jeho pobočná činoherní scéna v Redutě nazývaly Städtische Bühnen Brünn (Brněnská městská divadla). Český soubor hrál také na obou těchto scénách, ale jen ve vyhrazených termínech, a to do 11. 11. 1941.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
  

  Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.

  
  Jméno autora: Havlíčková, Margita - Pracná, Sylva - Štefanides, Jiří
• 31. 8. 1944
  BrnoPoslední německy hrané představení v Brně po 211 letech 

  Definitivní konec německy hraného divadla v Brně přišel s vyostřující se politickou situací v době druhé světové války. Sezona 1944/1945, započatá v srpnu 1944 za ředitele Fritze Klingenbecka, se dočkala jen několika představení. 1. 9. 1944 byla zakázána veškerá divadelní činnost na území protektorátu. Poslední představení Stadttheater Brünn (Franz Füssel - Hans Lang: Der Hofrat Geigerse) se uskutečnilo na komorní scéně v dnešní Redutě. V divadle Na hradbách byla posledním představením (9. 8. 1944) opera Tiefland Eugena ď Alberta.

  Margita Havlíčková

  zdroj: Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
  

  Olomouc: Univerzita Palackého, 2013.

  
  Jméno autora: Havlíčková, Margita - Pracná, Sylva - Štefanides, Jiří
•