Zdroje informací
- _
- „Genealogické“ souvislosti divadelních koncepcí: Divadlo Petra Bezruče v Ostravě a Činoherní klub v Praze
- 10 let amatérského divadla při Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.
- 10 let práce Městského divadla mladých v Ostravě
- 30 let druhé činohry v Brně
- 60 let Státního divadla v Ostravě.
- 80 let národního divadla v Ostravě 1919-1999.
- Almanach - Moravské divadlo Olomouc 1920-2000.
- Amatérské studio.
- Archiv HaDivadla.
- Bezruči v Praze ve skvělé formě
- Bouřlivé výšiny divadelní
- Brněnské divadlo začíná sezónu
- Bylo jich pět a půl.
- Časopis Program Státního divadla v Brně v období normalizace.
- Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů
- České divadlo v Moravské Ostravě 1908 - 1919. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
- České divadlo za nacistické okupace a druhé světové války (1939-1945)
- České Národní divadlo v Brně v letech 1918-1922 ve světle soudobého brněnského českého tisku.
- Cesta do hlubin zapomínání
- Chvála realismu
- Činohra v Opavě od počátku do roku 1918
- Čtyřicet let Divadelní jednoty v Opavě. In Památník Divadelní jednoty v Opavě, 1887–1927.
- Das Troppauer Stadttheater
- David Drábek a jeho "hořící" stopa v Olomouci
- Dějiny šumperského divadla.
- Depeše na kolečkách. HaDivadlo 1978.
- Der Weg zum Städtetheater Ostsudetenland
- Deset let práce Městského divadla mladých. Ostrava: 1955.
- Die Büchse der Pandora
- Die Geschichte des deutschsprachigen Theaters in Mährisch-Ostrau von den Anfängen bis 1944
- Die neue Zeit
- Die neue Zeit (Olmütz), 14. 5. - 6. 9. 1854
- Die neue Zeit (Olmütz), 28. 4. 1853
- Die verkaufte Braut
- Die weiße Krankheit, Deutsches Theater in Ostrau, 1937
- Divadelní festival Dream Factory Ostrava
- Divadelní kultura. In Dějiny Olomouce / 2
- Divadelní mise Františka Čecha.
- Divadelní poznámky.
- Divadelní režisér a člověk Oldřich Stibor (1901 - 1943)
- Divadelní režisér Karel Novák (1916-1968)
- Divadlo bez krize (Německé divadlo v Moravské Ostravě 1895 - 1945).
- Divadlo hudby jako prostor pro uměleckou alternativu.
- Divadlo Husa na provázku, 1968(7)-1998: kniha v pohybu
- Divadlo Jiřího Myrona Ostrava 1986
- Divadlo loutek Ostrava 1953+60=2013. Almanach
- Divadlo loutek Ostrava v letech 2013 – 2023. Almanach.
- Divadlo mezi troskami.
- Divadlo mladých
- Divadlo Petra Bezruče 1945 - 1995.
- Divadlo Petra Bezruče v Ostravě.
- Divadlo v totalitním systému
- Drama žádá styl
- E. F. Burian divadelník (1923-1941).
- Exiltheater in der Tschechoslowakei. 1933-1938.
- Expanze ruské režijní školy a inscenace ruských dramatiků v českém divadle 90. let 20. století.
- Horácké divadlo Jihlava 1940 - 1995
- Inscenační tvorba Jindřicha Honzla v Národním divadle v Brně (1929-1931).
- Inventář Družstva národního divadla.
- Jak zabránit Vlasům, aby nešedivěly?
- Janáčkovo divadlo.
- Job v Americe
- K vystoupení německých a italských profesionálních hereckých společností v Olomouci v 17. a v 18. století
- Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479).
- Kalendárium dějin divadla v Opavě
- Kapitoly z historie Jihlavy
- Káťa Kabanová na Brněnském jevišti.
- Ke stavu brněnského činoherního divadla v sezóně 1945-1946.
- Kinetizmus a světelné kinetika.
- Kronika let (lat) 1945 - 1995
- Luboš Ogoun a brněnský balet šedesátých let 20. století.
- Martinů - osud skladatele.
- Maryša – řád zůstává pevný
- Městské divadlo v Moravské Ostravě / Das Stadttheater in Mährisch Ostrau 1907 - 1919
- Městské divadlo v Moravské Ostravě.
- Městské divadlo Zlín: 70 sezon
- Mezi Miláčkem a hmyzem
- Milníky osmdesátých let
- Miniopera.
- Moravská orlice.
- Muzikál expres.
- Národní divadlo v Brně do nové sezóny.
- Národní dům v Moravské Ostravě - symbol českého Ostravska (1893-1918).
- Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
- Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku. 3/3.
- Norma v ženských křivkách
- O německém divadle brněnském rozhodnuto.
- O nové Zemské divadlo v Brně.
- Obrysy vývoje činohry v Olomouci (1920-1983).
- Oficiální webové stránky Buranteatru.
- Oficiální webové stránky Divadla Šumperk
- Olmütz
- Olomoucké divadlo 1956-1957.
- Olomoucké divadlo v desetiletí 1945 - 1955
- Operetní revoluce Oldřicha Nového.
- Operní odkaz B. Martinů naplněn.
- Opery Leoše Janáčka na brněnské scéně.
- Ostravská perlička na dně
- Ostravské činoherní divadlo v procesu transformace po listopadu 1989
- Ostravské snění
- Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský.
- Pozůstalost Václava Choděry. Národní muzeum v Praze, divadelní oddělení v Terezíně. Denník příjmů a vydání, sign. Č 2309.
- Premiéry bratří Čapků.
- Profesionální divadlo v královském městě Brně, 1668-1733
- Proměny divadelní budovy
- První představení Nár. divadla v Brně období 1919-1920.
- Půlstoletí Městského divadla v Brně
- Putování Múzy Thalie
- Radost z divadla
- Řecké Pašije: program k premiéře.
- Reduta (Divadlo Reduta).
- Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.
- Režijní tvorba Jaromíra Pleskota v Praze a v Olomouci (1941-1953)
- Ročenka Městského divadla v Olomouci.
- Sammlung Bruckner
- Sebeidentifikace - sebereflexe -sebetematizace Ostravy aneb Inscenační návraty k historii a mentalitě místa
- Stadttheater Troppau
- Štanderové. Příspěvek k historii jedné kočovné divadelní společnosti.
- Státní okresní archiv Opava
- Studio Forum - příběh divadla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009.
- Svatopluk Vála
- Tramvaj, která nedojela
- Tři premiéry divadla mladých
- Uničov - historie moravského města
- Váňa Psota.
- Velké téma bez frází
- Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.
- Výtečníci. Program k inscenaci. Archiv Moravského divadla v Olomouci.
- Vyvenčit démona: tři temné inscenace z Ostravy
- Vzpomínky na autenticitu
- Z osudů českých divadel za nacistické okupace.
- Zákon ze dne 20. července 1948 o státním divadle v Brně.
- Zemské divadlo v Brně a jeho ředitel Václav Jiřikovský.
- Zřizovací listina organizace Národní divadlo Brno, příspěvková ogranizace.
Městské divadlo Zlín: 70 sezon
Zlín: městské divadlo, 2015.
- 17. 9. 1946
InstituceZlínZahájilo Divadlo pracujících ZlínPremiérou Hrátek s čertem Jana Drdy v režii a výpravě Jana Matějovského bylo otevřeno Divadlo pracujících Zlín. Už za prvních ředitelů (Jindřich Trousil 1946-1947, Zdeněk Míka 1948-1949) se na repertoáru objevovaly první sovětské hry a ideově schematická dramata. Mezi nimi byl i proti Baťovi namířený Botostroj Tomáše Svatopluka (1947). Během prvních sezon prošla souborem řada mladých divadelníků později významných jmen: Jiří Adamíra, Jiří Dalík, Jiří Holý, Josef Langmiller, Ilja Prachař, Ota Šimůnek. V roce 1967 se divadlo dočkalo velké moderní budovy.
Jiří Štefanides
- 16. 9. 1972
InstituceZlínBrechtův Muž jako muž v režii Aloise Hajdy16. 9. 1972 Brechtův Muž jako muž v Gottwaldově
V letech 1971-1981 našel tvůrčí azyl v tehdejším Divadle pracujících v Gottwaldově režisér Alois Hajda poté, co byl na začátku tzv. normalizace propuštěn ze Státního divadla v Brně. Premiéra hry Bertolta Brechta Muž jako muž byla jeho první inscenací z díla tohoto divadelního reformátora ve zdejším divadle, a hned s ní dosáhl značného mezinárodního uznání. Inscenace byla pozvána na Berliner Festtage der Theaters und der Musik a její dvě představení měla velký mediální ohlas (dokonce i v Západním Berlíně), i když se hrálo česky bez tlumočení. Navíc se uskutečnila na scéně Berliner Ensemble, kterou Brecht v roce 1949 založil pro svůj soubor. Oceňováni byli zejména Alois Hajda za originální uplatnění a interpretaci brechtovských divadelních postupů, a z herců především Antonín Navrátil (Gally Gay). Brechtovu hru v Gottwaldově nastudovali v překladu a úpravě Rudolfa Vápeníka, na scéně Ladislava Vychodila, s kostýmy Petra Diviše a v choreografii Lukáše Ogouna. V inscenaci dále hráli Jan Honsa (Uria Shelley), Roman Mecnarowski (Jesse Mahoney), Hynek Kubasta (Polly Baker), Jaromír Roštínský (Jeraiah Jip), Stanislav Tříska (Charles Fairchild) a další.
Postupy antiiluzívního divadla uplatnil Alois Hajda ještě ve třech brechtovských inscenacích v Divadle pracujících: Kavkazský křídový kruh (1978), Pan Puntila a jeho služebník Matti (1979) a Galileo Galilei (1981).Jiří Štefanides
- 16. 10. 1982
InstituceZlínGorkého Měšťáci v GottwaldověV režii ředitele Divadla pracujících Miloše Slavíka měla premiéru inscenace Gorkého hry, která byla v období socialismu uváděna jako „povinný“ titul ruské klasiky. V tomto případě se jednalo o její nový dramaturgicko-režijní výklad: ideologický půdorys konfliktu tříd nahradil konflikt generační, který představovali zejména Bessemenov Romana Mecnarowského a Nil Miloslava Mejzlíka. Scénu navrhl Zdeněk Hybler, kostýmy Josef Jelínek a hudbu napsal Miloš Ištván, dramaturgyní a asistentkou režie byla Lidmila Kraváková. Dále hráli Stanislav Tříska (Perčichin), Lubor Tokoš (Tětěrev), Marcela Večeřová nebo Helena Sedláková (Polja), Jarmila Doležalová a Marcela Chlupová alternovaly Jelenu ad. Gottwaldovští Měšťáci získali Národní cenu ČSR za inscenaci (1983) a Miloš Slavík Cenu Leoše Janáčka za režii (1983).
Jiří Štefanides
- 9. 3. 1996
InstituceZlínPremiéra Pitínského adaptace Její pastorkyně ve ZlíněPo divadelní adaptaci Felliniho filmu Osm a půl (1995) to byla druhá spolupráce Městského divadla Zlín s Janem Antonínem Pitínským, jedním z nejvýznamnějších českých režisérů devadesátých let. Pitínský využil vedle dramatické předlohy Gabriely Preissové i libreto opery Leoše Janáčka, a inscenaci dal podtitul Křížová cesta Petrony Buryjové. Hrálo se na scéně Jana Štěpánka a v kostýmech Jany Prekové. Scénickou hudbu napsal Vladimír Franz, dramaturgyní byla Jana Kafková, pohybové spolupráci se věnoval Hubert Krejčí. Roli Kostelničky (Petrony Buryjové) ztělesnila Helena Sedláková, Jenůfu alternovaly Eva Daňková a Tamara Kotrbová. Dále hráli Gustav Řezníček (Laca), Petr Motloch (Števa), Vladuna Polanská (Stařenka) a další. Inscenace získala na mezinárodní divadelní přehlídce Na hranici v Českém Těšíně hlavní cenu Zlomená závora.
Jiří Štefanides
- 11. 6. 2005
InstituceZlínČeská premiéra portugalské klasiky ve ZlíněOriginálním počinem dramaturgie Městského divadla Zlín bylo nastudování hry portugalského dramatika Antónia José da Silvy z roku 1737 Válka mezi rozmarýnem a majoránkou. Inscenace byla uvedena v překladu Anny Almeidové, v režii Františka Listopada, českého básníka žijícího v Portugalsku, a v dramaturgii a úpravě textu Vladimíra Fekara. Hrálo se na scéně Jaroslava Čermáka a v kostýmech Dagmar Březinové. Výtvarníkem loutek byl Tomáš Volkmer, choreografii obstarala Markéta Janíková. Pro hudební doprovod byla užita hudba Antónia Teixeiry, současníka da Silvy. Hráli Gustav Řezníček (Don Gilvaz), Radovan Král (Don Fuas), Milan Hloušek (Don Tibúrdo), Ivan Řehák (Don Lancerote), Tereza Matasyo (Dona Clóris), Klára Sochorová nebo Tamara Komínková (Dona Nise) a další. Tato inscenace byla oceněna prvním místem na soutěžní divadelní přehlídce v portugalské Almadě (2006).
Jiří Štefanides
- 11. 2. 2006
InstituceZlínPremiéra Smrti Hippodamie ve ZlíněInscenace vzácně uváděného scénického melodramu Zdeňka Fibicha (hudba) a Jaroslava Vrchlického (text) byla dalším příkladem spolupráce Městského divadla Zlín s režisérem Janem Antonínem Pitínským, který získal pozornost v celostátním divadelním kontextu. Šlo o společný projekt zlínského divadla a Filharmonie Bohuslava Martinů, který byl připraven u příležitosti 60. výročí založení divadla. Dalšími inscenátory byli dirigent Roman Válek, scénograf Pavel Borák, kostýmy navrhla Michaela Hořejší, dramaturgem byl Vladimír Fekar. Titulní roli ztvárnila Helena Čermáková, dále hráli Dušan Sitek (Pelops), Tomáš Stolařík (Atreus), Radovan Král (Thyestes), Gustav Řezníček (Chrysippos), Petra Hřebíčková (Airopa) a další. Inscenace získala v roce 2006 nominaci na Cenu Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku a Cenu diváků České televize, a Uznání Rady Zlínského kraje (2007). V roce 2008 ji zlínské divadlo uvedlo v ukrajinském Lvově.
Jiří Štefanides