Zdroje informací
- _
- „Genealogické“ souvislosti divadelních koncepcí: Divadlo Petra Bezruče v Ostravě a Činoherní klub v Praze
- 10 let amatérského divadla při Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.
- 10 let práce Městského divadla mladých v Ostravě
- 30 let druhé činohry v Brně
- 60 let Státního divadla v Ostravě.
- 80 let národního divadla v Ostravě 1919-1999.
- Almanach - Moravské divadlo Olomouc 1920-2000.
- Amatérské studio.
- Archiv HaDivadla.
- Bezruči v Praze ve skvělé formě
- Bouřlivé výšiny divadelní
- Brněnské divadlo začíná sezónu
- Bylo jich pět a půl.
- Časopis Program Státního divadla v Brně v období normalizace.
- Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů
- České divadlo v Mor. Ostravě
- České divadlo v Moravské Ostravě 1908 - 1919. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
- České divadlo za nacistické okupace a druhé světové války (1939-1945)
- České Národní divadlo v Brně v letech 1918-1922 ve světle soudobého brněnského českého tisku.
- Cesta do hlubin zapomínání
- Chvála realismu
- Činohra v Opavě od počátku do roku 1918
- Concert und Opernaufführung der Wiener k. k. Hofopern-Sänger.
- Concert und Theater der Wiener k. k. Hofopern-Sänger.
- Čtyřicet let Divadelní jednoty v Opavě. In Památník Divadelní jednoty v Opavě, 1887–1927.
- Das Sängerfest in Sternberg.
- Das Troppauer Stadttheater
- David Drábek a jeho "hořící" stopa v Olomouci
- Dějiny šumperského divadla.
- Depeše na kolečkách. HaDivadlo 1978.
- Der Weg zum Städtetheater Ostsudetenland
- Deset let práce Městského divadla mladých. Ostrava: 1955.
- Die Büchse der Pandora
- Die Geschichte des deutschsprachigen Theaters in Mährisch-Ostrau von den Anfängen bis 1944
- Die neue Zeit
- Die neue Zeit (Olmütz), 14. 5. - 6. 9. 1854
- Die neue Zeit (Olmütz), 28. 4. 1853
- Die verkaufte Braut
- Die weiße Krankheit, Deutsches Theater in Ostrau, 1937
- Divadelní festival Dream Factory Ostrava
- Divadelní kritik Miroslav Etzler
- Divadelní kultura. In Dějiny Olomouce / 2
- Divadelní mise Františka Čecha.
- Divadelní poznámky.
- Divadelní režisér a člověk Oldřich Stibor (1901 - 1943)
- Divadelní režisér Karel Novák (1916-1968)
- Divadlo bez krize (Německé divadlo v Moravské Ostravě 1895 - 1945).
- Divadlo hudby jako prostor pro uměleckou alternativu.
- Divadlo Husa na provázku, 1968(7)-1998: kniha v pohybu
- Divadlo Husa na provázku: 1968(7) - 1998: kniha v pohybu...
- Divadlo Jiřího Myrona Ostrava 1986
- Divadlo loutek Ostrava 1953+60=2013. Almanach
- Divadlo loutek Ostrava v letech 2013 – 2023. Almanach.
- Divadlo mezi troskami.
- Divadlo mladých
- Divadlo Petra Bezruče 1945 - 1995.
- Divadlo Petra Bezruče v Ostravě.
- Divadlo v totalitním systému
- Drama žádá styl
- E. F. Burian divadelník (1923-1941).
- Eduard Vojan na střední a severní Moravě
- Eichmann u výslechu v Ostravě
- Exiltheater in der Tschechoslowakei. 1933-1938.
- Expanze ruské režijní školy a inscenace ruských dramatiků v českém divadle 90. let 20. století.
- Festival ostravských činoherních divadel. Almanach 1997–2016.
- Gastspiel der japanischen Hofschauspielerin „Hanako“.
- Gastspiel von Mitgliedern des Meininger Hoftheaters
- Hofoperndirector Jahn und Frau Kupfer-Berger in M. Schönberg.
- Horácké divadlo Jihlava 1940 - 1995
- Inscenační tvorba Jindřicha Honzla v Národním divadle v Brně (1929-1931).
- Inventář Družstva národního divadla.
- Jak zabránit Vlasům, aby nešedivěly?
- Janáčkovo divadlo.
- Job v Americe
- K netradičnímu divadlu
- K vystoupení německých a italských profesionálních hereckých společností v Olomouci v 17. a v 18. století
- Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479).
- Kalendárium dějin divadla v Opavě
- Kapitoly z historie Jihlavy
- Káťa Kabanová na Brněnském jevišti.
- Ke stavu brněnského činoherního divadla v sezóně 1945-1946.
- Kinetizmus a světelné kinetika.
- Kronika let (lat) 1945 - 1995
- Luboš Ogoun a brněnský balet šedesátých let 20. století.
- Martinů - osud skladatele.
- Maryša – řád zůstává pevný
- Městské divadlo v Moravské Ostravě / Das Stadttheater in Mährisch Ostrau 1907 - 1919
- Městské divadlo v Moravské Ostravě.
- Městské divadlo Zlín: 70 sezon
- Mezi Miláčkem a hmyzem
- Milníky osmdesátých let
- Miniopera.
- Moravská orlice.
- Muzikál expres.
- Národní divadlo v Brně do nové sezóny.
- Národní dům v Moravské Ostravě - symbol českého Ostravska (1893-1918).
- Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
- Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku. 3/3.
- Norma v ženských křivkách
- O německém divadle brněnském rozhodnuto.
- O nové Zemské divadlo v Brně.
- Obrysy vývoje činohry v Olomouci (1920-1983).
- Oficiální webové stránky Buranteatru.
- Oficiální webové stránky Divadla Šumperk
- Olmütz
- Olomoucké divadlo 1956-1957.
- Olomoucké divadlo v desetiletí 1945 - 1955
- Operetní revoluce Oldřicha Nového.
- Operní odkaz B. Martinů naplněn.
- Opery Leoše Janáčka na brněnské scéně.
- Ostravská perlička na dně
- Ostravské činoherní divadlo v procesu transformace po listopadu 1989
- Ostravské snění
- Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský.
- Pozůstalost Václava Choděry. Národní muzeum v Praze, divadelní oddělení v Terezíně. Denník příjmů a vydání, sign. Č 2309.
- Premiéry bratří Čapků.
- Profesionální divadlo v královském městě Brně, 1668-1733
- Proměny divadelní budovy
- První představení Nár. divadla v Brně období 1919-1920.
- Půlstoletí Městského divadla v Brně
- Putování Múzy Thalie
- Radost z divadla
- Řecké Pašije: program k premiéře.
- Reduta (Divadlo Reduta).
- Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.
- Režijní tvorba Jaromíra Pleskota v Praze a v Olomouci (1941-1953)
- Ročenka Městského divadla v Olomouci.
- S Radoky v zádech … Made in Aréna 2012
- Sammlung Bruckner
- Sebeidentifikace - sebereflexe -sebetematizace Ostravy aneb Inscenační návraty k historii a mentalitě místa
- Šedesátka, a co dál?
- Stadttheater Troppau
- Štanderové. Příspěvek k historii jedné kočovné divadelní společnosti.
- Státní okresní archiv Opava
- Studio Forum - příběh divadla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009.
- Svatopluk Vála
- Theater
- Tramvaj, která nedojela
- Tři muži v chalupě, aneb Čechy krásné, Čechy mé
- Tři premiéry divadla mladých
- Uničov - historie moravského města
- Váňa Psota.
- Velké téma bez frází
- Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.
- Vykročila husa a vzala člověka na procházku: Pojď!
- Výtečníci. Program k inscenaci. Archiv Moravského divadla v Olomouci.
- Vyvenčit démona: tři temné inscenace z Ostravy
- Vzpomínky na autenticitu
- Z divadla
- Z osudů českých divadel za nacistické okupace.
- Zákon ze dne 20. července 1948 o státním divadle v Brně.
- Zemřel Jan Číhal
- Zemské divadlo v Brně a jeho ředitel Václav Jiřikovský.
- Zřizovací listina organizace Národní divadlo Brno, příspěvková ogranizace.
Divadlo Husa na provázku: 1968(7) - 1998: kniha v pohybu...
Brno: CED, 1999, nestr.
- 18. 5. 1968
InstituceBrnoTři sestry + Umění platiti své dluhy Petera ScherhauferaStejně jako Zdeněk Pospíšil, také Peter Scherhaufer, tehdy působící jako režisér Satirického divadla Večerní Brno, nastudoval při své první režii pro nově vzniklé Divadlo Husa na provázku hned dva texty. Prvním z nich byly Čechovovy Tři sestry, druhým scénická adaptace souboru Balzacových humorných ponaučení o finanční gramotnosti Umění platiti své dluhy. V jeho pojetí se klasický Čechovův text rozžil zcela netypickou a proti psychologicko-realistickému inscenačnímu pojetí jdoucí interpretací, již naznačoval už podtitul „Ruský muzikál podle A. P. Čechova“. Inscenace vznikala v době převládající čechovovské linie režijně-dramaturgického tandemu Otomar Krejča – Karel Kraus. Kritika všudypřítomného „čechovovství“ a ruské kultury obecně způsobila ve své době divadelní senzaci. Andreje ztvárnil Evžen Sokolovský ml. (syn brněnského režiséra), Olgu Daniela Bakerová, Irenu Jana Švandová, Mášu Míla Kudličková, Tuzenbacha František Hromada, Veršinina Jiří Pecha.
Aforistický Balzacův text se stal východiskem pro scénicky hravou úpravu, stejně jako v případě Tří sester zde s Husou na provázku poprvé spolupracoval slovenský scénograf Jozef Ciller. V inscenaci účinkovali Jiří Pecha (Etien), Petr Svárovský (Albert), František Hromada (Sluha) a Milan Rozkydálek (Strýc/ Věřitelé), které doplňoval taneční soubor tvořený ženskými herečkami divadla. Společná premiéra proběhla v Procházkově síni brněnského Domu umění; tento prostor začínajícímu divadlu poskytl ředitel Domu umění, překladatel a básník Adolf Kroupa.
Peter Scherhaufer s Husou na provázku spolupracoval až do roku 1999, kdy zemřel. Praktikoval zde nepravidelnou dramaturgii založenou na volném zacházení s dramatickým textem, stylizovaném herectví s prvky klauniády a postupech avantgardy.Tomáš Bojda
Další zdroj:
Bořivoj Srba: Vykročila husa a vzala člověka na procházku: Pojď!: založení a prvních pět let umělecké tvorby Mahenova nedivadla Husa na provázku (Divadla na provázku) 1967-1972: dokumenty - memoáry - studie. Brno: JAMU, 2010, s. 275-293.
- 24. 6. 1971
InstituceBrnoBolek Polívka poprvé jako autorský mimJeště před profesionalizací Divadla na provázku (leden 1972) začal s Provázkem spolupracovat tehdejší student herectví na JAMU Bolek Polívka, který zde nastudoval např. Adalberta v Adalbertově poslání (1969) nebo Quijota v Příbězích Dona Quijota (1971). V červnu 1971 Polívka na Provázku uvedl svou první autorskou kreaci Metamorfózy a vize strýce Macalíka, s podtitulem Pantomima pro dva mimy a jednu postel, která se posléze hrála pod názvem Strašidýlka. Dvaadvacetiletý začínající herec a autor se touto inscenací stal trvalou a zásadní součástí dramaturgického, režijního i autorského týmu divadla, v roce 1972 zde získal stálé angažmá. Polívka tuto pantomimu poprvé realizoval ještě na studiové scéně JAMU, v rámci Divadla na provázku se inscenace poprvé hrála v prostoru Loutkového divadla Radost. Spolu s Polívkou v inscenaci účinkoval Jiří Čapka, v pozdějším rekonstruovaném zpracování (a už pod názvem Strašidýlka) pak Čapku nahradil Jan Bružeňák, přibyla také ženská postava, již hrála Dagmar Bláhová. Polívkova pantomima byla na Provázku uvedena paradoxně pod názvem Příběhy z rodných hor, který původně patřil autorské inscenaci Huberta Krejčího. Ta měla být uvedena společně s Polívkovou, zásahem cenzury však na poslední chvíli uvedena být nesměla. Třičtvrtěhodinová pantomima byla založena na Polívkově pohybovém výkonu: už zde herec nastolil typickou stylizaci, již následně rozvíjel ve svých dalších autorských dílech: dva roky po premiéře Metamorfóz následoval symbolický biblický apokryf Am a Ea (1973; zfilmováno 1977), motiv klauniády Polívka autorsky rozvíjel i v komedii Pezza versus Čorba (1975; zfilmováno 1975) a řadě dalších. Polívkovy kreace vycházely z tvůrčích impulzů filmové grotesky, commedie dell´arte a zmíněné klauniády.
Bolek Polívka na Provázku působil do roku 1992, v roce 1993 založil v Brně vlastní Divadlo Bolka Polívky.Tomáš Bojda
Další zdroj:
Bořivoj Srba: Vykročila husa a vzala člověka na procházku: Pojď!: založení a prvních pět let umělecké tvorby Mahenova nedivadla Husa na provázku (Divadla na provázku) 1967-1972: dokumenty - memoáry - studie.Brno: JAMU, 1995, s. 549-553.