Almanach - Moravské divadlo Olomouc 1920-2000.

Popisy událostí ...

• 12. 9. 1942
  Instituce
  OlomoucZahájení divadelního provozu v Novém divadle v Olomouci 

  Představením Smetanovy Prodané nevěsty v ńastudování Karla Nedbala a v režii Jiřího Fiedlera byl zahájen provoz v Novém divadle.  Otevřením budovy, která vznikla úpravou Lidového domu na olomouckém předměstí Hodolany (úprava proběhla podle projektu Lubomíra Šlapety) se vedení Českého divadla vyrovnalo se ztrátou budovy městského divadla, o niž se muselo dělit s německým souborem Deutsches Theater der Hauptstadt Olmütz. Německý soubor působil v městském divadle od sezony 1941/1942 až do uzavření divadel v protektorátu 1. 9. 1944. Soubor Českého divadla hrál také v provizorních podmínkách v Národním domě. Po válce se Nové divadlo (pozdější Hudební divadlo) stalo druhou scénou olomouckého divadla.

  Tatjana Lazorčáková

  Související záznamy
  Instituce:Königlich-städtisches Theater in Olmütz
  
• 31. 3. 1957
  Instituce
  OlomoucZnovuobnovení činnosti v budově Nového divadla v Olomouci-Hodolanech 

  V budově Nového divadla v Hodolanech, která po vyhoření prošla rozsáhlou rekonstrukcí podle návrhu architekta Miloše Libri, byl  slavnostním představením operety Nebraňte mi zpívat  (Gherase Dendrino) obnoven divadelní provoz. Druhá scéna Krajského oblastního divadla se profilovala především hudebně zábavným repertoárem (už v roce 1945 zde našel svůj prostor samostatný operetní  soubor a tento charakter si udržovala scéna i nadále). Od  poloviny šedesátých let s rozšířením muzikálových titulů se název změnil na Hudební divadlo, repertoár doplňovaly tituly pro děti a mládež (zejména v souvislosti s aktivitou Amatérského studia, které vzniklo při olomouckém divadle v roce 1962). Budova Nového (Hudebního)  divadla plnila funkci druhé scény kontinuálně až do roku 1993, kdy v ní byl  umělecký provoz  z ekonomických důvodů přerušen. K obnovení divadelních činnosti pak došlo v roce 2001 v souvislosti s rekonstrukcí původního foyeru divadla na domovskou scénu Studia Hořící žirafy.

  Tatjana Lazorčáková
• 14. 4. 1962
  Instituce
  OlomoucČeskoslovenská premiéra hry Milana Kundery Majitelé klíčů v Olomouci 

  V režii hostujícího Miloše Horanského uvedl činoherní soubor Divadla Oldřicha Stibora premiéru inscenace modelového dramatu Milana Kundery Majitelé klíčů, která potvrdila dramaturgickou objevnost i tvůrčí vyspělost olomoucké scény v celostátním divadelním kontextu. Výpravu navrhla hostující Eva Václavková, autorem scénické hudby byl Miroslav Klega. Do dvojice mladých manželů Jiřího a Aleny Nečasových režisér obsadil Zdeňka Ornesta a Miluši Hradskou, v dalších rolích vystoupili Miroslav Musil, Vlasta Kleinová, Věra Kološová, František Řehák, Bořík Procházka a další. Zdeněk Ornest a Miluše Hradská současně alternovali ve stejných rolích  i v inscenaci Majitelů klíčů v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde titul nastudoval režisér Evžen Němec. Premiéra v Ostravě se uskutečnila o tři dny později 17. 4. 1962, v pražském Národním divadle v režii Otomara Krejči až 29. 4. 1962. Kunderova hra patřila k těm, které na počátku 60. let 20. století vyvolaly intenzivní celospolečenskou diskusi, s velkým ohlasem byla uváděna i v zahraničí.

  Tatjana Lazorčáková

  Související záznamy
  Instituce:Divadlo Petra Bezruče
  
• 27. 3. 1963
  Instituce
  OlomoucČeskoslovenská premiéra hry Josefa Topola Konec masopustu v Olomouci 

  V režii Jiřího Svobody (tehdejšího šéfa činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci) a s režijní spoluprací Otomara Krejči j. h. bylo poprvé uvedeno jedno z klíčových českých dramat 20. století, Konec masopustu Josefa Topola. Na inscenaci se podíleli další vynikající hosté: scénograf Josef Svoboda, choreograf Pavel Šmok, kostymérka Irena Nývltová a skladatel Jan Klusák. Hráli František Řehák (Smrťák), Bořík Procházka (Tajemník), dále Otakar Vážanský, Milan Riehs, Jan Matýsek, Věra Kološová, Jaroslav Švehlík a další. Na scénu Národního divadla v Praze se Topolův text dostal v režii Otomara Krejči a ve výpravě Josefa Svobody až rok a půl po olomoucké premiéře, 14. 11. 1964. Mezitím Konec masopustu uvedlo také Horácké divadlo v Jihlavě, Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, Těšínské divadlo v Českém Těšíně a další mimopražská divadla.
  Tatjana Lazorčáková
•