Zdroje informací
- _
- „Genealogické“ souvislosti divadelních koncepcí: Divadlo Petra Bezruče v Ostravě a Činoherní klub v Praze
- 10 let amatérského divadla při Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci.
- 10 let práce Městského divadla mladých v Ostravě
- 30 let druhé činohry v Brně
- 60 let Státního divadla v Ostravě.
- 80 let národního divadla v Ostravě 1919-1999.
- Almanach - Moravské divadlo Olomouc 1920-2000.
- Amatérské studio.
- Archiv HaDivadla.
- Bezruči v Praze ve skvělé formě
- Bouřlivé výšiny divadelní
- Brněnské divadlo začíná sezónu
- Bylo jich pět a půl.
- Časopis Program Státního divadla v Brně v období normalizace.
- Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů
- České divadlo v Moravské Ostravě 1908 - 1919. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000.
- České divadlo za nacistické okupace a druhé světové války (1939-1945)
- České Národní divadlo v Brně v letech 1918-1922 ve světle soudobého brněnského českého tisku.
- Cesta do hlubin zapomínání
- Chvála realismu
- Činohra v Opavě od počátku do roku 1918
- Čtyřicet let Divadelní jednoty v Opavě. In Památník Divadelní jednoty v Opavě, 1887–1927.
- Das Troppauer Stadttheater
- David Drábek a jeho "hořící" stopa v Olomouci
- Dějiny šumperského divadla.
- Depeše na kolečkách. HaDivadlo 1978.
- Der Weg zum Städtetheater Ostsudetenland
- Deset let práce Městského divadla mladých. Ostrava: 1955.
- Die Büchse der Pandora
- Die Geschichte des deutschsprachigen Theaters in Mährisch-Ostrau von den Anfängen bis 1944
- Die neue Zeit
- Die neue Zeit (Olmütz), 14. 5. - 6. 9. 1854
- Die neue Zeit (Olmütz), 28. 4. 1853
- Die verkaufte Braut
- Die weiße Krankheit, Deutsches Theater in Ostrau, 1937
- Divadelní festival Dream Factory Ostrava
- Divadelní kultura. In Dějiny Olomouce / 2
- Divadelní mise Františka Čecha.
- Divadelní poznámky.
- Divadelní režisér a člověk Oldřich Stibor (1901 - 1943)
- Divadelní režisér Karel Novák (1916-1968)
- Divadlo bez krize (Německé divadlo v Moravské Ostravě 1895 - 1945).
- Divadlo hudby jako prostor pro uměleckou alternativu.
- Divadlo Husa na provázku, 1968(7)-1998: kniha v pohybu
- Divadlo Jiřího Myrona Ostrava 1986
- Divadlo loutek Ostrava 1953+60=2013. Almanach
- Divadlo loutek Ostrava v letech 2013 – 2023. Almanach.
- Divadlo mezi troskami.
- Divadlo mladých
- Divadlo Petra Bezruče 1945 - 1995.
- Divadlo Petra Bezruče v Ostravě.
- Divadlo v totalitním systému
- Drama žádá styl
- E. F. Burian divadelník (1923-1941).
- Exiltheater in der Tschechoslowakei. 1933-1938.
- Expanze ruské režijní školy a inscenace ruských dramatiků v českém divadle 90. let 20. století.
- Horácké divadlo Jihlava 1940 - 1995
- Inscenační tvorba Jindřicha Honzla v Národním divadle v Brně (1929-1931).
- Inventář Družstva národního divadla.
- Jak zabránit Vlasům, aby nešedivěly?
- Janáčkovo divadlo.
- Job v Americe
- K vystoupení německých a italských profesionálních hereckých společností v Olomouci v 17. a v 18. století
- Kalendárium dějin divadla v Olomouci (od roku 1479).
- Kalendárium dějin divadla v Opavě
- Kapitoly z historie Jihlavy
- Káťa Kabanová na Brněnském jevišti.
- Ke stavu brněnského činoherního divadla v sezóně 1945-1946.
- Kinetizmus a světelné kinetika.
- Kronika let (lat) 1945 - 1995
- Luboš Ogoun a brněnský balet šedesátých let 20. století.
- Martinů - osud skladatele.
- Maryša – řád zůstává pevný
- Městské divadlo v Moravské Ostravě / Das Stadttheater in Mährisch Ostrau 1907 - 1919
- Městské divadlo v Moravské Ostravě.
- Městské divadlo Zlín: 70 sezon
- Mezi Miláčkem a hmyzem
- Milníky osmdesátých let
- Miniopera.
- Moravská orlice.
- Muzikál expres.
- Národní divadlo v Brně do nové sezóny.
- Národní dům v Moravské Ostravě - symbol českého Ostravska (1893-1918).
- Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku 2/3.
- Německojazyčné divadlo na Moravě a ve Slezsku. 3/3.
- Norma v ženských křivkách
- O německém divadle brněnském rozhodnuto.
- O nové Zemské divadlo v Brně.
- Obrysy vývoje činohry v Olomouci (1920-1983).
- Oficiální webové stránky Buranteatru.
- Oficiální webové stránky Divadla Šumperk
- Olmütz
- Olomoucké divadlo 1956-1957.
- Olomoucké divadlo v desetiletí 1945 - 1955
- Operetní revoluce Oldřicha Nového.
- Operní odkaz B. Martinů naplněn.
- Opery Leoše Janáčka na brněnské scéně.
- Ostravská perlička na dně
- Ostravské činoherní divadlo v procesu transformace po listopadu 1989
- Ostravské snění
- Posedlost divadlem / Evžen Sokolovský.
- Pozůstalost Václava Choděry. Národní muzeum v Praze, divadelní oddělení v Terezíně. Denník příjmů a vydání, sign. Č 2309.
- Premiéry bratří Čapků.
- Profesionální divadlo v královském městě Brně, 1668-1733
- Proměny divadelní budovy
- První představení Nár. divadla v Brně období 1919-1920.
- Půlstoletí Městského divadla v Brně
- Putování Múzy Thalie
- Radost z divadla
- Řecké Pašije: program k premiéře.
- Reduta (Divadlo Reduta).
- Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně.
- Režijní tvorba Jaromíra Pleskota v Praze a v Olomouci (1941-1953)
- Ročenka Městského divadla v Olomouci.
- Sammlung Bruckner
- Sebeidentifikace - sebereflexe -sebetematizace Ostravy aneb Inscenační návraty k historii a mentalitě místa
- Stadttheater Troppau
- Štanderové. Příspěvek k historii jedné kočovné divadelní společnosti.
- Státní okresní archiv Opava
- Studio Forum - příběh divadla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009.
- Svatopluk Vála
- Tramvaj, která nedojela
- Tři premiéry divadla mladých
- Uničov - historie moravského města
- Váňa Psota.
- Velké téma bez frází
- Vstup realismu na jeviště českého divadla v Brně.
- Výtečníci. Program k inscenaci. Archiv Moravského divadla v Olomouci.
- Vyvenčit démona: tři temné inscenace z Ostravy
- Vzpomínky na autenticitu
- Z osudů českých divadel za nacistické okupace.
- Zákon ze dne 20. července 1948 o státním divadle v Brně.
- Zemské divadlo v Brně a jeho ředitel Václav Jiřikovský.
- Zřizovací listina organizace Národní divadlo Brno, příspěvková ogranizace.
Almanach - Moravské divadlo Olomouc 1920-2000.
Almanach - Moravské divadlo Olomouc 1920-2000. Olomouc 2000. 152s.
Almanach vydalo Moravské divadlo Olomouc při příležitosti 80. výročí stálého českého divadla ve městě.
Na textech se autorsky podíleli: Jiří Stýskal, Tatjana Lazorčáková, Karel Steinmetz, Jana Holeňová, Vojen Drlík.
- 12. 9. 1942
InstituceOlomoucZahájení divadelního provozu v Novém divadle v OlomouciPředstavením Smetanovy Prodané nevěsty v ńastudování Karla Nedbala a v režii Jiřího Fiedlera byl zahájen provoz v Novém divadle. Otevřením budovy, která vznikla úpravou Lidového domu na olomouckém předměstí Hodolany (úprava proběhla podle projektu Lubomíra Šlapety) se vedení Českého divadla vyrovnalo se ztrátou budovy městského divadla, o niž se muselo dělit s německým souborem Deutsches Theater der Hauptstadt Olmütz. Německý soubor působil v městském divadle od sezony 1941/1942 až do uzavření divadel v protektorátu 1. 9. 1944. Soubor Českého divadla hrál také v provizorních podmínkách v Národním domě. Po válce se Nové divadlo (pozdější Hudební divadlo) stalo druhou scénou olomouckého divadla.
Tatjana Lazorčáková
- 31. 3. 1957
InstituceOlomoucZnovuobnovení činnosti v budově Nového divadla v Olomouci-HodolanechV budově Nového divadla v Hodolanech, která po vyhoření prošla rozsáhlou rekonstrukcí podle návrhu architekta Miloše Libri, byl slavnostním představením operety Nebraňte mi zpívat (Gherase Dendrino) obnoven divadelní provoz. Druhá scéna Krajského oblastního divadla se profilovala především hudebně zábavným repertoárem (už v roce 1945 zde našel svůj prostor samostatný operetní soubor a tento charakter si udržovala scéna i nadále). Od poloviny šedesátých let s rozšířením muzikálových titulů se název změnil na Hudební divadlo, repertoár doplňovaly tituly pro děti a mládež (zejména v souvislosti s aktivitou Amatérského studia, které vzniklo při olomouckém divadle v roce 1962). Budova Nového (Hudebního) divadla plnila funkci druhé scény kontinuálně až do roku 1993, kdy v ní byl umělecký provoz z ekonomických důvodů přerušen. K obnovení divadelních činnosti pak došlo v roce 2001 v souvislosti s rekonstrukcí původního foyeru divadla na domovskou scénu Studia Hořící žirafy.
Tatjana Lazorčáková
- 14. 4. 1962
InstituceOlomoucČeskoslovenská premiéra hry Milana Kundery Majitelé klíčů v OlomouciV režii hostujícího Miloše Horanského uvedl činoherní soubor Divadla Oldřicha Stibora premiéru inscenace modelového dramatu Milana Kundery Majitelé klíčů, která potvrdila dramaturgickou objevnost i tvůrčí vyspělost olomoucké scény v celostátním divadelním kontextu. Výpravu navrhla hostující Eva Václavková, autorem scénické hudby byl Miroslav Klega. Do dvojice mladých manželů Jiřího a Aleny Nečasových režisér obsadil Zdeňka Ornesta a Miluši Hradskou, v dalších rolích vystoupili Miroslav Musil, Vlasta Kleinová, Věra Kološová, František Řehák, Bořík Procházka a další. Zdeněk Ornest a Miluše Hradská současně alternovali ve stejných rolích i v inscenaci Majitelů klíčů v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde titul nastudoval režisér Evžen Němec. Premiéra v Ostravě se uskutečnila o tři dny později 17. 4. 1962, v pražském Národním divadle v režii Otomara Krejči až 29. 4. 1962. Kunderova hra patřila k těm, které na počátku 60. let 20. století vyvolaly intenzivní celospolečenskou diskusi, s velkým ohlasem byla uváděna i v zahraničí.
Tatjana Lazorčáková
- 27. 3. 1963
InstituceOlomoucČeskoslovenská premiéra hry Josefa Topola Konec masopustu v OlomouciV režii Jiřího Svobody (tehdejšího šéfa činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci) a s režijní spoluprací Otomara Krejči j. h. bylo poprvé uvedeno jedno z klíčových českých dramat 20. století, Konec masopustu Josefa Topola. Na inscenaci se podíleli další vynikající hosté: scénograf Josef Svoboda, choreograf Pavel Šmok, kostymérka Irena Nývltová a skladatel Jan Klusák. Hráli František Řehák (Smrťák), Bořík Procházka (Tajemník), dále Otakar Vážanský, Milan Riehs, Jan Matýsek, Věra Kološová, Jaroslav Švehlík a další. Na scénu Národního divadla v Praze se Topolův text dostal v režii Otomara Krejči a ve výpravě Josefa Svobody až rok a půl po olomoucké premiéře, 14. 11. 1964. Mezitím Konec masopustu uvedlo také Horácké divadlo v Jihlavě, Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, Těšínské divadlo v Českém Těšíně a další mimopražská divadla.
Tatjana Lazorčáková