Opava

Popisy událostí ...

• . . 1745
  Instituce
  První městské divadlo v Opavě 

  V prvním poschodí tzv. Schmetterhausu na Horním náměstí bylo zřízeno první divadlo financované městem, zvané U městské věže. Jednalo se o větší místnost s jevištěm a skromným vybavením, kde hrály, nejčastěji německy, kočovné herecké společnosti. Počátek je datován do období 1745-1750 a je zmíněn v dobovém tisku z roku 1901, přesnější určení není bohužel známo.
• 1. 10. 1805
  Instituce
  Slavnostní zahájení činnosti nového městského divadla v Opavě 

  Představením hry Karl der Kühne byla otevřena nová budova městského divadla. Nové divadlo postavené v klasicistní podobě stálo bez vnitřního vybavení téměř 37 000 zlatých. Vnitřní výzdobu provedl divadelní malíř a dekoratér italského původu Lorenzo Sacchetti. Hlediště mělo půdorys podkovy na kruhovém základu. V přízemí bylo umístěno šest lóží a další dvě pořadí měla vždy po dvaceti lóžích. Ředitelem městského divadla byl v té době Karl Flebbe. Jedná se o budovu dnešního Slezského divadla v Opavě.
• 19. 10. 1820
  Instituce
  Zahájen cyklus divadelních představení v rámci konání kongresu Svaté aliance v Opavě 

  Ve dnech 19. 10. 1820 − 15. 12. 1820 uvedlo divadlo v průběhu kongresu v 51 večerech 78 titulů. Byl prezentován především zábavný repertoár (45 veseloher, jedenáct činoher, sedm frašek, čtyři opery, jedno melodrama a deset představení jiných žánrů). Pro zvýšení umělecké úrovně byli na přání císaře přizváni vídenští umělci Ignaz  Schuster, Karl Friedrich Krüger a členové brémského divadla manželé Gustav a Magdalena Karschinovi. Zároveň byla sestavena zvláštní komise odpovídající za provedení nutných oprav a výzdobu divadla. Vzhledem k vyhlášení šestnáctidenního smutku za princeznu Marii Annu byla kongresová představení předčasně ukončena.
• 20. 9. 1883
  Instituce
  Přestavba divadelní budovy v Opavě 

  Po zásadní přestavbě byla znovu otevřena budova městského divadla v Opavě představením Wendtovy hry Weihespiel a Grillparzerovým dramatem Der Traum ein Leben. Přestavba byla realizována podle projektu Eduarda Labitzkého, který navrhl novorenesanční budovu s prostorově vyváženým poměrem hlediště, foyeru v prvním patře a bufetu ve druhém. Hlediště mělo pojmout až 800 osob a jeho strop byl zdoben osmi alegorickými výjevy od opavského malíře Rudolfa Templera.
• 29. 3. 1884
  Instituce
  První české představení profesionální společnosti ve Slezsku 

  V Kateřinkách u Opavy (dnes součást města Opavy) se uskutečnilo první české profesionální představení v Rakouském Slezsku. Byla jím Andrea Victoriena Sardoua a sehrála je společnost Václava Svobody, které se jako první podařilo získat divadelní koncesi nejen pro Moravu, ale i pro Rakouské Slezsko. V době od 29. března do 8. května 1884 uvedla nejméně 24 představení. Z původní dramatiky byly zastoupeny hry Ferdinanda Františka Šamberka, Jana Nepomucka Štěpánka, Josefa Kajetána Tyla a také ředitele Svobody (Ondráš a Juráš), dále pak překlady soudobých frašek zejména rakouského původu a také první operety (mj. Orfeus v podsvětí Jacquese Offenbacha).

  Od tohoto data české profesionální divadlo vstoupilo do divadelního života Slezska, v němž dosud dominovalo divadlo hrané německy. V těšínské části Slezska se první české profesionální představení uskutečnilo až v roce 1891.
• 15. 6. 1909
  Instituce
  Požár v městském divadle v Opavě 

  V noci ze 14. na 15. června vznikl ve zdejším divadle vinou řemeslníků požár, při němž byla zničena část hlediště. Adaptace divadla po požáru byla realizována podle návrhu architekta Ferdinanda Fellnera. Jednalo se především o snížení a zešikmení  stropu, byly odstraněny lóže v centrální části, které nahradily balkony. Dále bylo rozšířeno a posunuto orchestřiště pod jeviště. Strop nad hledištěm byl zhotoven z železobetonové konstrukce. Divadlo bylo znovu otevřeno 2. října 1909.
• 5. 1. 1919
  Instituce
  První vystoupení české herecké společnosti na jevišti německého Městského divadla v Opavě 

  Divadelní sekce Nové generace dojednala pronájem divadla a uspořádala, ještě před přijetím českých požadavků v německy většinové Opavě, dvě nedělní představení Smetanovy opery Prodaná nevěsta, kterou zde uvedla divadelní společnost Antoše J. Frýdy, vedená ředitelem Antonínem Drašarem. Pod taktovkou dirigenta Emanuela Bastla a v režii Josefa Peršla vystoupila v odpoledním představení v roli Mařenky Anna Šikolová-Krátká, večer Babuška Dostálová, v roli Jeníka Leon Geitler, Kecala Josef Peršl a Vaška zpíval Josef Frič. Frýdova společnost přijela z Moravské Ostravy, kde měla v pronájmu poslední sezonu 1918/1919 v Národním domě.

  Související záznamy
  Instituce:Národní dům v Moravské Ostravě
  
• 6. 6. 1944
  Instituce
  Poslední představení německého městského divadla v Opavě 

  Sezona 1943/1944 byla ukončena operou Eugena d´Alberta Tiefland (Nížina) pod taktovkou šéfa opery Otty Friedricha a v režii Hanse Trautnera. Hráli Josef Artmeier (Sebastian), Josef Walden (Pedro) a Käthe Retmannová (Martha). Na základě nařízení o uzavření všech divadel v Protektorátu Čechy a Morava ke dni 1. 9. 1944 nebyla další divadelní sezona zahájena a po válce již činnost německého divadla nebyla obnovena.
• 18. 6. 1945
  Instituce
  Ustavení provozovacího výboru nad divadlem v Opavě 

  Bezprostředně po ukončení války ustavil Městský národní výbor v Opavě provozovací výbor pro správu a dozor nad vznikem prvního zdejšího stálého českého divadla. Předsedou byl jmenován Bohumír Sanetřík, intendantem s přímým dozorem nad  hospodařením divadla Emil Malý a externí dramaturg Leopold Peřich zajišťoval především styk výboru s ministerstvem. Prozatímním vedením divadla a sestavením souboru byl pověřen basista Milan Frkal. Formální zahájení činnosti divadla se uskutečnilo 16. srpna 1945 prostřednictvím slavnostního shromáždění.
• 22. 9. 1945
  Instituce
  Otevření Slezského národního divadla v Opavě 

  První stálé česky hrající městské divadlo v Opavě zahájilo svou činnost premiérou Čapkovy hry Matka v režii Vladimíra Štrose a s Marií Šafaříkovou v titulní roli. Kromě činoherního souboru, jehož šéf Zdeněk Podlipný nastoupil až 1. října, zde působil soubor opery (šéf Vilibald Scheiber), operety (šéf Karel Kosina) a baletu (šéf Jan Škoda).
•