Zdroje informací

  •  

„Genealogické“ souvislosti divadelních koncepcí: Divadlo Petra Bezruče v Ostravě a Činoherní klub v Praze

Vytisknout

Theatralia, 2013, č. 1, s. 64-80.

  • 3. 9. 1959
    Instituce
    OstravaPrvní premiéra Kačerova souboru v Divadle Petra Bezruče 

    Skupina absolventů DAMU, která se pojmenovala Umění mladých a s počátkem sezony 1959/60 přišla do Divadla Bezruče v Ostravě, se uvedla inscenací dramatizace novely Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma, v té době celospolečensky pozitivně reflektované. Tragickým milostným příběhem mezi studentem Pavlem a židovskou dívkou Ester, zasazeným do krutého období heydrichiády, hned od počátku dala najevo programovou orientaci na autentické generační divadlo preferující obraz mladé generace v komplikovaném světě 20. století. Autorem dramatizace byl Otakar Blanda, inscenaci režíroval Evžen Němec, výpravu navrhl Luboš Hrůza, hudbu napsal Petr Mandel (absolvent HAMU). Hráli Václav Martinec (Pavel), Nina Divíšková (Ester), František Husák (Čepek), Jan Kačer (Rejšek) a další. Kromě jmenovaných přišli do Ostravy s Janem Kačerem ještě herci Marie Viková, Jana Kočková a Karel Sekera, a také dramaturg Zdeněk Hedbávný. Později byli angažováni Ladislav Mrkvička a Petr Čepek (oba v květnu 1962) a Jiří Hrzán (od sezony 1964/65). V rychlém sledu následovaly další dvě premiéry, Tylova Tvrdohlavá žena (režie Jan Kačer, premiéra 9. 9. 1959) a Učitel tance Lope de Vegy (režie Evžen Němec, premiéra 16. 9. 1959). Divadlo omezilo počet uváděných pohádek ve prospěch večerních představení pro mládež. V Divadle Petra Bezruče začala nová éra, která trvala téměř pět sezon.
    Jiří Štefanides

  • 7. 11. 1961
    Instituce
    OstravaBrechtova Matka Kuráž a její děti poprvé v režii Jana Kačera 

    Působivý obraz krutého světa na příběhu ze 17. století podal Jan Kačer poprvé v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Inscenaci nastudoval ve výpravě Luboše Hrůzy už na scéně v novém působišti v Domě kultury pracujících Ostravy, která byla větší a technicky lépe vybavená, nežli jeviště v bývalém Katolickém domě. Podílel se na ní téměř celý tehdejší soubor: Štěpánka Ranošová (Matka Kuráž), Nina Divíšková (Katrin), Marie Viková (Yvetta), Jeroným Horák (Kazatel) a Václav Martinec (Švejcar), dále Soňa Šimberová, Milada Albínová, Alena Tománková, Otakar Janda, František Husák, Rostislav Volf ml. a další. Dvě hlavní ženské role ztělesnily herečky s malým věkovým rozdílem: Štěpánka Ranošová jako Matka Kuráž měla tehdy 35 let, Nina Divíšková, která představovala její němou dceru Katrin, byla jen o deset let mladší. Matka Kuráž nebyla první a jedinou hrou Bertolta Brechta v Kačerově první ostravské éře. Divadlo Petra Bezruče tehdy ještě uvedlo Johanku z jatek (režie Evžen Němec, premiéra 22. 3. 1961) a Kavkazský křídový kruh (režie Jan Kačer, premiéra, 13. 11. 1962).
    Jan Kačer se jako režisér k Matce Kuráži vrátil v nezapomenutelné inscenaci na scéně Národního divadla v Praze (premiéra 16. 10. 1970). Matku Kuráž ztělesnila Dana Medřická, Katrin hrála opět Nina Divíšková v alternaci s Marií Málkovou.
    Jiří Štefanides

  •