Zdroje informací

  •  

Velké téma bez frází

Vytisknout

Scéna, 1986, č. 19, s. 4.

  • 11. 4. 1986
    Instituce
    OstravaRevoluční freska v Divadle Petra Bezruče 

    Revoluční freska v Divadle Petra Bezruče

    V Divadle Petra Bezruče, které tehdy bylo pod názvem činohra Petra Bezruče jedním z šesti souborů nuceně spojených do Státního divadla Ostrava, se uskutečnila československá premiéra divadelní adaptace románu Arťoma Vesjolého Rus krví umytá. Název inscenace Revoluční freska a „opora“ o Leninův citát v programu k inscenaci úspěšně přikryly uvedení kontroverzní inscenace v ideologicky neúprosném prostředí Ostravska. Dílo rozhodně nebylo optimistickým obrazem vítězného bolševického převratu v Rusku v roce 1917 a následující kruté občanské války (sám autor románu v roce 1939 zahynul ve vězení). Inscenaci režíroval Josef Janík ve výpravě Marty Roszkopfové a s jevištní hudbou Vladimíra Studničky. Vystupovalo v ní na třicet herců včetně pracovníků technického provozu. Autorem dramatizace byl Roman Císař, který u Bezručů strávil v letech 1983–1986 své první plnohodnotné angažmá divadelního dramaturga. Podílel se na dalších Janíkových inscenacích (Viktor aneb Dítka u moci básníka a dramatika surrealismu Rogera Vitraca, 1984; Brechtův Baal v československé premiéře, 1986), dramaturgoval Smočkovo absurdní drama Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (1984) a Dostojevského Bratry Karamazovy pod názvem Velcí hříšníci (1985) v režii Pavla Palouše, Hellerovu Hlavu XXII. (režie Zdeněk Kaloč, 1985), divadelní adaptaci scénáře Nicholase Baehra k filmu Incident (režie Aleš Kubica, 1986) ad. Průbojnou dramaturgií se Divadlo Petra Bezruče (které se stále orientovalo na mladého diváka) tehdy zřetelně vymykalo z průměru mimopražských scén. Na toto poslední předrevoluční období přirozeně navázalo další směřování Divadla Petra Bezruče po listopadu 1989.

    Jiří Štefanides

  •